Alois Jirásek
Bratrstvo : tři rapsodie - III

1960 | Nakladatelství Naše vojsko

Jestliže 1. díl trilogie je "radostnou, vítěznou písní bratrskou", líčí 3. díl konec dramatu "husitského odboje proti starému světu, aspoň v této bojové a vojenské formě". Pád Spišského hradu a posléze krvavá řež u Šaryšského Potoka a nakonec u Kostolan znamenají zánik bratrské síly a slávy. Táborská vojska byla rozprá…šena a jen v cizím žoldu nalezly jejich zbytky práci a obživu. - "Jirásek dal svému dílu spolehlivý a pramenný, historicky naprosto pevný a přesný základ i rámec. Jiskra, Aksamit, Talafús i mihnoucí se tu jiné figury, jako i Talafúsův vpád do Jágru, slavná bitva u Lučence i nešťastný konec bratříků - to vše jsou historická fakta. Tak i zrada krásné Maďarky a jiné už více románové prvky nejsou libovolně vymyšleny, nýbrž vzaty z lidové tradice ... Z tohoto materiálu vytvořil Jirásek dílo, k němuž mohutností a uměleckou silou lze z jeho tvorby postavit jen neméně látkově nové a umělecky vystavěné a uchvacující "Temno"... Je to velký monument postavený Jiráskem na paměť husitských hrdinů všech dob a odstínů." Jestliže 1. díl trilogie je "radostnou, vítěznou písní bratrskou", líčí 3. díl konec dramatu "husitského odboje proti starému světu, aspoň v této bojové a vojenské formě". Pád Spišského hradu a posléz…e krvavá řež u Šaryšského Potoka a nakonec u Kostolan znamenají zánik bratrské síly a slávy. Táborská vojska byla rozprášena a jen v cizím žoldu nalezly jejich zbytky práci a obživu. - "Jirásek dal svému dílu spolehlivý a pramenný, historicky naprosto pevný a přesný základ i rámec. Jiskra, Aksamit, Talafús i mihnoucí se tu jiné figury, jako i Talafúsův vpád do Jágru, slavná bitva u Lučence i nešťastný konec bratříků - to vše jsou historická fakta. Tak i zrada krásné Maďarky a jiné už více románové prvky nejsou libovolně vymyšleny, nýbrž vzaty z lidové tradice ... Z tohoto materiálu vytvořil Jirásek dílo, k němuž mohutností a uměleckou silou lze z jeho tvorby postavit jen neméně látkově nové a umělecky vystavěné a uchvacující "Temno"... Je to velký monument postavený Jiráskem na paměť husitských hrdinů všech dob a odstínů."

Součástí souboru:

Bratrstvo 1959 (3sv., 341 + 366 + 418, 4. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Počet stran:	418
Jazyk:	česky
Edice:	143. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	Vyd. v NV 4.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora