Alois Jirásek
Bratrstvo : tři rapsodie - I

1952 | Nakladatelství Naše vojsko

Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po dílu "Proti všem", podávajícím vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve 3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrských vojsk na Slovensku pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující… rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadovo, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil nepřítel počítat. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního. Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po dílu "Proti všem", podávajícím vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve …3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrských vojsk na Slovensku pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadovo, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil nepřítel počítat. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního.

Součástí souboru:

Bratrstvo 1952 (442 , 471 , 540 s. ; 21 cm (3 svazky), 2. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	442
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, 8. svazek ed. Vybrané spisy Aloise Jiráska. Husitství, Soubor Jiráskova díla
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora