Egon Bondy
Bratři Ramazovi

2007 | Nakladatelství Akropolis

Doposud tiskem nepublikované dílo Bondyho z roku 1985 je, jak titul napovídá, jakousi parafrází či spíše pastišem slavného románu F. M. Dostojevského. Na obdobném „rodinném schématu" a na dějovém plánu, v němž se zrcadlí klíčové partie ruské předlohy, demonstruje autor nejen devastaci morálních hodnot „po stu letech", …ale též upadlost soudobých filosofických učení a nemožnost dosáhnout skutečné naděje ani cestou náboženské víry. Dílo je vlastně jakousi bilancí hodnot exponovaných Dostojevským, které se v československém kontextu 80. let dvacátého stol. vyjevují jen ve své zkarikované podobě, kdy se vlastně stávají kvazihodnotami, a to dokonce i v případě motivu zločinu, jenž u Bondyho nabývá charakteru tragikomického estébáckého „krimi", při němž také již není důvodu pro případné „pokání". Do textu je zamontována řada filosofických úvah a je protkán Bondyho osobitým hořkým humorem. Postava Ivana Ramaze je obdařena řadou autobiografických rysů, je tedy též v jistém smyslu prostředkem autoakuzace. Ediční příprava Martin Machovec. Doposud tiskem nepublikované dílo Bondyho z roku 1985 je, jak titul napovídá, jakousi parafrází či spíše pastišem slavného románu F. M. Dostojevského. Na obdobném „rodinném schématu" a na dějovém plán…u, v němž se zrcadlí klíčové partie ruské předlohy, demonstruje autor nejen devastaci morálních hodnot „po stu letech", ale též upadlost soudobých filosofických učení a nemožnost dosáhnout skutečné naděje ani cestou náboženské víry. Dílo je vlastně jakousi bilancí hodnot exponovaných Dostojevským, které se v československém kontextu 80. let dvacátého stol. vyjevují jen ve své zkarikované podobě, kdy se vlastně stávají kvazihodnotami, a to dokonce i v případě motivu zločinu, jenž u Bondyho nabývá charakteru tragikomického estébáckého „krimi", při němž také již není důvodu pro případné „pokání". Do textu je zamontována řada filosofických úvah a je protkán Bondyho osobitým hořkým humorem. Postava Ivana Ramaze je obdařena řadou autobiografických rysů, je tedy též v jistém smyslu prostředkem autoakuzace. Ediční příprava Martin Machovec.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	146
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086903478
ISBN:	9788086903477
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 3. 2024 14:6
Číslo položky:	782758

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora