Mojmír Otruba
Božena Němcová : studie s ukázkami

1964 | Nakladatelství Svobodné slovo

Životnost Boženy Němcové se nejpřesvědčivěji projevuje v tom, že celkovým odkazem své osobnosti neustále podněcovala k zamyšlení, že každé generaci kladla otázky, které současně ukazovaly k naléhavým dobovým záležitostem. Proto se i tato studie - navazující na dosavadní tradici němcovského bádání a jeho výsledky - při …pohledu na odkaz Boženy Němcové zamýšlí především nad těmi otázkami, které vycházejí z naší dnešní současnosti. Chce postihnout vývojovou dynamiku této osobnosti, zachytit její zápas o sebe jako o člověka nové doby a uvidět, z čeho pramení síla její tvořivé účasti na společenském dění. Studie, vycházející již ve druhém, rozšířeném vydání, je doplněna výňatky z díla a korespondence Němcové a projevy českých kulturních tvůrců o této velké osobnosti našeho společenského života. V tomto připojeném výboru z prací českých spisovatelů, básníků a kritiků chce tato kniha zároveň postihnout alespoň obrysy toho, jak Němcovou viděla česká literatura a kritika v průběhu jednoho století a jak se naši nejvýznamnější umělci 19. a 20. století vyznávali ze svých osobních čtenářských zážitků nad dílem Němcové. Životnost Boženy Němcové se nejpřesvědčivěji projevuje v tom, že celkovým odkazem své osobnosti neustále podněcovala k zamyšlení, že každé generaci kladla otázky, které současně ukazovaly k naléhavým …dobovým záležitostem. Proto se i tato studie - navazující na dosavadní tradici němcovského bádání a jeho výsledky - při pohledu na odkaz Boženy Němcové zamýšlí především nad těmi otázkami, které vycházejí z naší dnešní současnosti. Chce postihnout vývojovou dynamiku této osobnosti, zachytit její zápas o sebe jako o člověka nové doby a uvidět, z čeho pramení síla její tvořivé účasti na společenském dění. Studie, vycházející již ve druhém, rozšířeném vydání, je doplněna výňatky z díla a korespondence Němcové a projevy českých kulturních tvůrců o této velké osobnosti našeho společenského života. V tomto připojeném výboru z prací českých spisovatelů, básníků a kritiků chce tato kniha zároveň postihnout alespoň obrysy toho, jak Němcovou viděla česká literatura a kritika v průběhu jednoho století a jak se naši nejvýznamnější umělci 19. a 20. století vyznávali ze svých osobních čtenářských zážitků nad dílem Němcové.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	281 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Odkazy pokrokových osobností naší minulosti
Vydání:	II. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 16:35
Číslo položky:	1285580

O autorovi

Mojmír Otruba

* 18. 9. 1923, Mladá Boleslav † 8. 6. 2003, Praha Literární teoretik a historik, editor Jeho první ženou byla Jaroslava Otrubová , která se také podílela na některých jeho edicích, druhou literární historička Zina Trochová . Otruba se narodil v rodině učitele působícího v Dobrovici a od 1935 v blízké Mladé Boleslavi, kde vystudoval klasické gymnázium a vyučil se knihařem . Byl činný v odboji, 1944–1945 z rasových důvodů vězněn. Studoval na FF UK slovanskou, klasickou a germánskou filologii ; PhDr. získal 1949 prací o poezii Otokara Fischera Drama vlastní duše. V letech 1948–1950 pracoval v kulturně propagačním oddělení ústředního sekretariátu Svazu bojovníků za svobodu, 1951–1952 na ministerstvu školství a kultury s pověřením řídit přípravu expozice české literatury v pozdějším PNP v Praze na Strahově. Od roku 1952 do roku 1985, kdy odešel do důchodu, byl Otruba zaměstnán v ÚČL, resp. ÚČSL ČSAV. Pracoval zde v oddělení pro českou literaturu 19. století . V roce 1968 byl postaven do čela oddělení pro studia lingvoliterární a textologii, po reorganizacích pak od 1972 působil jako člen redakce Lexikonu české literatury . V letech 1990–1992 byl předsedou vědecké rady ÚČL. CSc. získal v roce 1958 na základě práce Tylovo dílo v literárním vývoji třicátých let, DrSc. v roce 1993 obhájením monografie Mezitextovost jako záležitost znaková a hodnotová. Od roku 1940 publikoval básně, recenze a fejetony v regionálních časopisech Mladoboleslavské listy, Rodný kraj . 1946–1949 uveřejňoval literární příspěvky v mladoboleslavském časopise Mladé archy a 1948–1951 v Hlasu revoluce, kde tehdy spoluřídil kulturní rubriku . Dále publikoval v periodikách: Časopis pro ...

Více od autora