Vilis Lācis
Bouře : román

1951 | Nakladatelství Práce

První část trilogie zachycuje na mnoha postavách a prostředích boj dělnické třídy, vedené komunistickou stranou, proti fašistické buržoasii a velkoagrárníkům. Děj prvého dílu této knihy končí v červnu 1940, kdy vjely do Rigy tanky Rudé armády a lid radostně uvítal svržení Ulmanisova diktátorského režimu a přičlenění L…otyšska k SSSR. Druhý díl zachycuje období jednoho roku, je charakterisováno budovatelským úsilím komunistů i všeho pracujícího lidu, ale zároveň i záškodnickou činností těch, kteří chtějí zastavit kolo dějin. 22. června 1941 vpadl do Lotyšska Hitler. Po hrdinné obraně země zachraňují komunisté vše, co se zachránit dá, a odcházejí: "Našli si v srdci nenávist k nepříteli a víru ve vítězství." - Další částí trilogie líčí boj proti nacistickým okupantům a jejich domácím přisluhovačům. a konečné osvobození země. Lacis byl poctěn titulem "národní spisovatel Lotyš. sovět. soc. republiky" a trilogie vyznamenána Stalinovou cenou druhého stupně. Vznikla v letech 1945-48. - Samostatná závěrečná část románového cyklu o cestě, kterou prošel lotyšský lid, než se jeho země stala součástí SSSR. Osoby, známé z prvních dvou dílů trilogie, jsou zde nositeli dějů, jejichž dramatičnost se vyrovná událostem z předválečného Lotyšska a z Velké vlastenecké války: nedávno ještě partyzáni a členové lotyšské divise Rudé armády, bojují po porážce nacistů s novým nepřítelem: se zrádnou emigrací a jejími spojenci, se spekulanty a záškodnickými bandami, které přepadávají družstevní obchody a rolnické usedlosti a snaží se rozvracet počátky budování socialismu v Lotyšsku. Avšak "bouře, která nedávno otřásla cel První část trilogie zachycuje na mnoha postavách a prostředích boj dělnické třídy, vedené komunistickou stranou, proti fašistické buržoasii a velkoagrárníkům. Děj prvého dílu této knihy končí v červn…u 1940, kdy vjely do Rigy tanky Rudé armády a lid radostně uvítal svržení Ulmanisova diktátorského režimu a přičlenění Lotyšska k SSSR. Druhý díl zachycuje období jednoho roku, je charakterisováno budovatelským úsilím komunistů i všeho pracujícího lidu, ale zároveň i záškodnickou činností těch, kteří chtějí zastavit kolo dějin. 22. června 1941 vpadl do Lotyšska Hitler. Po hrdinné obraně země zachraňují komunisté vše, co se zachránit dá, a odcházejí: "Našli si v srdci nenávist k nepříteli a víru ve vítězství." - Další částí trilogie líčí boj proti nacistickým okupantům a jejich domácím přisluhovačům. a konečné osvobození země. Lacis byl poctěn titulem "národní spisovatel Lotyš. sovět. soc. republiky" a trilogie vyznamenána Stalinovou cenou druhého stupně. Vznikla v letech 1945-48. - Samostatná závěrečná část románového cyklu o cestě, kterou prošel lotyšský lid, než se jeho země stala součástí SSSR. Osoby, známé z prvních dvou dílů trilogie, jsou zde nositeli dějů, jejichž dramatičnost se vyrovná událostem z předválečného Lotyšska a z Velké vlastenecké války: nedávno ještě partyzáni a členové lotyšské divise Rudé armády, bojují po porážce nacistů s novým nepřítelem: se zrádnou emigrací a jejími spojenci, se spekulanty a záškodnickými bandami, které přepadávají družstevní obchody a rolnické usedlosti a snaží se rozvracet počátky budování socialismu v Lotyšsku. Avšak "bouře, která nedávno otřásla cel

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	3 sv
Jazyk:	česky
Překladatel:	Olga Spalová, Vlasta Sušanková
Edice:	127. svazek ed. Příliv
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Vilis Lācis

Vilis Lācis, rodným jménem Jānis Vilhelms Lāce byl lotyšský spisovatel a komunistický politik. Narodil se v chudé rodině, po škole se živil jako dělník, zejména přístavní. Ve volném čase ovšem psal. Ve 30. letech se v Lotyšsku etabloval jako populární prozaik, proslavil ho zejména román Zvejnieka dēls , který vydal roku 1933, a který z Lācise udělal komerčně nejúspěšnějšího lotyšského prozaika své doby. Ve třicátých letech začal rovněž spolupracovat s tehdy zakázanou Komunistickou stranou Lotyšska. Lotyšská tajná služba jeho aktivity pilně sledovala, ale k postihu nedošlo, především proto, že lotyšský diktátor Kārlis Ulmanis byl velkým fanouškem Lācisova díla a nařídil, aby se perzekuce Lācisovi vyhnuly a velkoryse ho sponzoroval. Lācis na oplátku v tisku chválil Ulmanise, ačkoli nadále zůstával podporovatelem komunistů. Po sovětské okupaci Lotyšska roku 1940 se Lācis stal ministrem vnitra a posléze na velmi dlouhou dobu předsedou lotyšské vlády , která ovšem nebyla rozhodující pozicí v zemi, tou byl předseda Ústředního výboru komunistické strany . Přesto nese část odpovědnosti za postihy zhruba 40 000 Lotyšů v 50. letech. Ani ve funkci premiéra nepřestal psát, stal se nejvzorovějším představitelem tzv. socialistického realismu. Dokonce podle jeho zásad předělával i svá předválečná díla. Klíčovými díly této etapy jeho tvorby byl třídílný román Bouře , Kováři budoucnosti , K novému břehu a Ztracená vlast . Podle jeho románů vzniklo osm filmů. Získal sedmkrát Leninovu cenu a dvakrát Stalinovu cenu. Jeho knihy byly přeloženy do 50 jazyků a je tak nejpřekládanějším lotyšským autorem všech dob. V 50. letech byla jeho díla masivně překládána i do češtiny. Díky tomu je i v České republice dodne...

Více od autora