Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
Bouře

1955 | Nakladatelství Svět sovětů

V pokračování románu "Pád Paříže" zachytil I. Erenburg přímé střetnutí pokrokových sil Francie s fašismem. Francouzský lid poznává gestapácké mučírny, hromadné popravy, zajatecké tábory, vytváří však sám podzemní odboj a je posilován stalingradským vítězstvím. Vědomí neporazitelnosti sovětského lidu, které z "Bouře" ja…sně mluví, vědomí neporazitelnosti socialismu v každém konfliktu s fašismem je tu proto podloženo nikoli přáním a vírou, ale bezpečným přesvědčením a jistotou, které vyrůstají z postav sovětských lidí tohoto románu. Na nich autor dokázal, že sovětská literatura, odrážející v sobě mnohem vyšší řád, než je kterýkoli buržoasně demokratický, sovětská kultura, mnohem vyšší, než je buržoasní kultura, má právo na to, aby učila jiné, nové všelidské morálce. V pokračování románu "Pád Paříže" zachytil I. Erenburg přímé střetnutí pokrokových sil Francie s fašismem. Francouzský lid poznává gestapácké mučírny, hromadné popravy, zajatecké tábory, vytváří však …sám podzemní odboj a je posilován stalingradským vítězstvím. Vědomí neporazitelnosti sovětského lidu, které z "Bouře" jasně mluví, vědomí neporazitelnosti socialismu v každém konfliktu s fašismem je tu proto podloženo nikoli přáním a vírou, ale bezpečným přesvědčením a jistotou, které vyrůstají z postav sovětských lidí tohoto románu. Na nich autor dokázal, že sovětská literatura, odrážející v sobě mnohem vyšší řád, než je kterýkoli buržoasně demokratický, sovětská kultura, mnohem vyšší, než je buržoasní kultura, má právo na to, aby učila jiné, nové všelidské morálce.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	917
Jazyk:	česky
Překladatel:	Raisa Novotná
Vydání:	Vydání čtvrté, ve Světě sovětů první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 1. 2025 11:29
Číslo položky:	1116620

O autorovi

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.

Více od autora