T Svatopluk
Botostroj

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román, pro jehož dějové pozadí i osudy postav byly podkladem autorovy zážitky v býv. Baťových závodech ve Zlíně, kde byl zaměstnán jako reklamní malíř, zachycuje do všech podrobností nejen hrůzy průmyslové racionalisace za kapitalismu a její vliv na mentalitu člověka, ale je zároveň dokladem o nelidském zacházení se za…městnanci v B aťových závodech. Hlavní postavou je šéf závodů, vylíčený sice se stránky lidské jako "básník spěchu a filosof odvahy, spalující sám sebe posedlostí svého titanství" , ve vztahu k okolí však jako surový netvor, urážející systematicky členy rodiny i své spolupracovníky. Kolem něho rozvíjí autor osudy několika zaměstnanců, na nichž ukazuje, jak baťovský pověstný systém pokut a rafinovaných opatření na zvýšení výrobnosti pohlcoval lidem úspory, zdraví, rodinný život, vyčerpané a opotřebované lidi vyhazoval na dlažbu a doháněl je k sebevraždám a k šílenství. Román, který se v r. 1933, kdy po prvé vyšel, stal předmětem soudní žaloby a největšího literárního sporu v letech předmnich. republiky, je doplněn textem zákona o ochraně cti, podle kterého Baťa tehdy spor vyhrál, výpověďmi autorových svědků a hlasy tehd. pokrokového i reakčního fašistického tisku. Román, pro jehož dějové pozadí i osudy postav byly podkladem autorovy zážitky v býv. Baťových závodech ve Zlíně, kde byl zaměstnán jako reklamní malíř, zachycuje do všech podrobností nejen hrůzy průmy…slové racionalisace za kapitalismu a její vliv na mentalitu člověka, ale je zároveň dokladem o nelidském zacházení se zaměstnanci v B aťových závodech. Hlavní postavou je šéf závodů, vylíčený sice se stránky lidské jako "básník spěchu a filosof odvahy, spalující sám sebe posedlostí svého titanství" , ve vztahu k okolí však jako surový netvor, urážející systematicky členy rodiny i své spolupracovníky. Kolem něho rozvíjí autor osudy několika zaměstnanců, na nichž ukazuje, jak baťovský pověstný systém pokut a rafinovaných opatření na zvýšení výrobnosti pohlcoval lidem úspory, zdraví, rodinný život, vyčerpané a opotřebované lidi vyhazoval na dlažbu a doháněl je k sebevraždám a k šílenství. Román, který se v r. 1933, kdy po prvé vyšel, stal předmětem soudní žaloby a největšího literárního sporu v letech předmnich. republiky, je doplněn textem zákona o ochraně cti, podle kterého Baťa tehdy spor vyhrál, výpověďmi autorových svědků a hlasy tehd. pokrokového i reakčního fašistického tisku.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko z knihovny, flíčky na obálce

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý razítko z knihovny, flíčky na obálce	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet, razítko školy	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý obálka s polepkou, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	267
Jazyk:	česky
Edice:	101. svazek ed. 101. svazek ed. Žatva
Vydání:	V Československém spisovateli vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2024 14:26
Číslo položky:	824046

O autorovi

T Svatopluk

Vlastním jménem Svatopluk Turek. Pocházel z rodiny lékaře. Po maturitě na reálce v Kroměříži začal studovat malbu na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského. 1922 ze školy odešel a studia již neukončil. Živil se výtvarnou prací. 1924 spoluzakládal v rodné obci organizaci KSČ. Od 1926 byl reklamním malířem u firmy Baťa ve Zlíně. Próza Botostroj, vyjadřující jeho postoj k této firmě, však vyvolala soudní proces, v němž byl rodinou Tomáše Bati žalován za urážku na cti. Proces probíhal od ledna 1933 do února 1938, kdy bylo vydání knihy soudně zakázáno. Po nuceném odchodu ze Zlína Svatopluk několik měsíců pracoval u prostějovské oděvní firmy Nehera a pak se stal výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Krátce redigoval časopis Nový obzor , od prosince 1938 do okupace kryl svým jménem jako majitel a vydavatel časopis Svět v obrazech . Žil postupně v Krásně nad Bečvou u Valašského Meziříčí, v Radošovicích u Prahy a v Praze. Během války se účastnil komunistického odboje, podílel se mj. na tisku ilegálního Rudého práva. Po 1945 pracoval nejprve v redakci Rudého práva a od 1947 opět ve Zlíně jako redaktor závodního listu Tep nového Zlína. Od 1950 se věnoval literatuře. Debutoval 1925 povídkou v časopise Pramen. Dále postupně přispíval do novin a časopisů: Lidová kultura, Tvorba, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Literární noviny, Rudé právo, Český dělník, po 1945 : Nový život , Literární noviny, Host do domu, Květy , Plamen, Tvorba, Film a doba. Režisér K. M. Walló natočil filmy podle románů Botostroj a Bez šéfa . Novela Švédský mramor byla Jaroslavem Kubátem zdramatizována pro divadlo s titulem Skandál v Březůvce ....

Více od autora