Zdeněk F. Šedivý, povoláním žurnalista, se narodil 12. března v Řevnicích. Po skončení války pracoval jako novinář v redakci Práva lidu. Pro svůj kritický postoj vůči lidově-demokratickému zřízení byl ve dnech únorového komunistického puče na zasedání akčního výboru vyloučen ze Svazu novinářů. Ihned opustil Československo. První roky exilu žil v Lucembursku. V únoru 1951 začal pracovat v Mnichově na organizování a programových přípravách rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V roce 1955 a 1956 byl editorem známého pořadu Vzkazy domovu. V květnu 1956 odešel do Spojených států, kde byl o rok později přijat do Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Nejprve pracoval jako hlasatel a překladatel, později jako redaktor a režisér. V březnu 1985 nastoupil opět ve Svobodné Evropě jako ředitel československého vysílání. V květnu 1991 se ujal místa šéfredaktora Lidové demokracie v Praze. Zemřel v Kansas City 28.ledna 2006 po příletu na návštěvu USA.

Ing. František Šedivý byl český spisovatel, ekonom a bývalý politický vězeň. Působil jako místopředseda Konfederace politických vězňů. Narodil se v Zadní Třebáni. V roce 1938 začal studovat reálku v Praze na Santošce, odkud byl však v rámci „opatření“ po heydrichiádě v roce 1942 vyloučen. Od té doby se jeho život vyznačuje řadou improvizací. Po skončení války je přijat do druhého ročníku Obchodní akademie v Berouně. Hned v průběhu prvního ročníku ho zastihne silná revmatická horečka a následujícího půl roku s touto chorobou zápasí. Horlivě čte klasickou literaturu, zejména s historickou tématikou.Po komunistickém puči v únoru 1948 se zapojil do boje proti tehdejšímu režimu vydáváním a distribucí letáků, organizováním ilegálních skupin a pomocí při útěcích do zahraničí. Jako převaděč dvakrát úspěšně převedl přes hranice na Šumavě skupiny uprchlíků. Na vysoké škole organizoval skupinu, která se připravovala na jimi očekávaný brzký pád vládnoucího režimu. Začátkem 50. let 20. století se mu podařilo odhalit agenta provokatéra Golda. Následkem toho byl roku 1952 zatčen a ve věku 25 let v procesu Šedivý a spol. za trestný čin velezrady a vyzvědačství odsouzen na 14 let odnětí svobody. Vězněn byl na Mírově a dlouhá léta strávil v uranových dolech v Jáchymově, a to v ústředním táboře, v táboře C, v táboře L a dále v příbramských Bytízi a Vojně. V únoru 1964 byl podmínečně propuštěn. Po roce 1989 se angažuje v Konfederaci politických vězňů, v níž v současné době zastává pozici prvního místopředsedy. Dále je předsedou Klubu dr. Milady Horákové a je též členem mezinárodního PEN klubu. Je autorem knih Legie živých, Pod věží smrti a spolu s bratrem knihy Bory-Mírov....