Ignát Herrmann
Bodří Pražané : postavičky z pražských zdí a ulic

1909 | Nakladatelství F. Topič

Herrmannovými náměty jsou pražské typy, či jak sám v povídce Čtenáři s nábřeží říká, pražské figurky, jejichž život líčí buď s humoristickým nadhledem, nebo se soucitem. V povídkách o lepiči plakátů , o úřednících na penzi , žebrácích či o chudém studentu soucítí s těmito drobnými Pražany. Naproti tomu pány domácí, d…omovníky, domovnice, hejsky a pasáky zvané "pražští Pepíci" , marnotratné dcerky a synky bohatých měšťanů či kávárenské povaleče kritizuje s vtipným humorem. Povídky jsou psané svěží, dodnes srozumitelnou hovorovou češtinou a přináší doklady pražských slangů . Historika cyklistiky potěší povídka Pražský centaur . Většina povídek vycházela v Herrmannově časopise Švanda dudák, jejž ilustroval Viktor Oliva. Jemu je věnována povídka Oběť svého povolání . Herrmannovými náměty jsou pražské typy, či jak sám v povídce Čtenáři s nábřeží říká, pražské figurky, jejichž život líčí buď s humoristickým nadhledem, nebo se soucitem. V povídkách o lepiči plakátů ,… o úřednících na penzi , žebrácích či o chudém studentu soucítí s těmito drobnými Pražany. Naproti tomu pány domácí, domovníky, domovnice, hejsky a pasáky zvané "pražští Pepíci" , marnotratné dcerky a synky bohatých měšťanů či kávárenské povaleče kritizuje s vtipným humorem. Povídky jsou psané svěží, dodnes srozumitelnou hovorovou češtinou a přináší doklady pražských slangů . Historika cyklistiky potěší povídka Pražský centaur . Většina povídek vycházela v Herrmannově časopise Švanda dudák, jejž ilustroval Viktor Oliva. Jemu je věnována povídka Oběť svého povolání .

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, listy drží, zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, listy drží, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	300
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2026 13:0
Číslo položky:	1689753

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora