Ivan Skála
Blankytný kalendář

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nebyl by to Ivan Skála, kdyby uskutečnil svou syntézu protikladných básnických metod hladce, bez polemiky.
I tyhle básně mají své kořeny ve vztahu Ivana Skály k Francii, jen úhel pohledu se na tuhle zemi za ty roky změnil, Skála je básníkem jitra, a i v mondénních lázních Riviéry objevuje siluetu paláců, vil a b…arů dělníků, rybáře vyjíždějící na moře nikoli na bezstarostný výlet, ale do tvrdé práce.
Nebyl by to Ivan Skála, kdyby uskutečnil svou syntézu protikladných básnických metod hladce, bez polemiky.
I tyhle básně mají své kořeny ve vztahu Ivana Skály k Francii, jen úhel pohledu se na …tuhle zemi za ty roky změnil, Skála je básníkem jitra, a i v mondénních lázních Riviéry objevuje siluetu paláců, vil a barů dělníků, rybáře vyjíždějící na moře nikoli na bezstarostný výlet, ale do tvrdé práce.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	126
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Tesař
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 14:30
Číslo položky:	1031833

O autorovi

Ivan Skála

Ivan Skála, původním jménem Karel Hell, , byl český básník, překladatel ze slovenštiny, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Představitel dogmatického, konzervativního směru české kultury v období normalizace. Maturoval v roce 1941 a poté byl totálně nasazen v Německu. Po druhé světové válce se stal redaktorem Rudého práva . Angažoval se i politicky, stal se funkcionářem Svazu české mládeže a začal studovat na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Patřil do skupiny komunistických intelektuálů soustředěných okolo redakce Rudého práva. V jeho prvních sbírkách jsou ještě znát ohlasy estetiky Vladimíra Holana a Františka Halase. Od počátku 50. let 20. století ale přechází k militantní a ideologické poezii. Během procesu s Rudolfem Slánským publikoval v Rudém právu slogan Psovi psí smrt!. V letech 1957 – 1968 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta a v letech 1959-1963 prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů. Na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů roku 1963 přednesl hlavní referát. Na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 naopak vystupoval jako představitel výrazně menšinového názoru, když agitoval proti antisocialistickým živlům, zatímco většina vystoupení delegátů byla nesena silnou kritikou politických a kulturních poměrů ČSSR. V týdnech a měsících po sjezdu, kdy se vedení strany dočasně pokusilo o silové řešení revolty v řadách umělců, tyto své názory obhajoval ve veřejných debatách. Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Če...

Více od autora