Orhan Pamuk
Bílá pevnost

2010 | Nakladatelství Argo

Orhan Pamuk využil ve svém románu populární motiv dvojníka: vypráví příběh mladíka z italských Benátek, který se dostává do tureckého zajetí a poté si ho jako pomocníka vyžádá vzdělaný Osmanec . Oba muži si jsou k nerozeznáni podobni a právě tato skutečnost dává autorovi příležitost, aby rozehrál alegorii o poznávání d…vou odlišných civilizací i složitosti lidské identity. Kromě těchto dvou základních filozoficky pojatých problémů však Pamuk vykresluje i prostředí dvora sultána Mehmeta IV., který se na jedné straně pokouší vládnout jako racionální panovník, na druhé se však stále pohybuje v zajetí pověr a vykladačů budoucnosti. V tomto duchu mu poskytují služby i oba hlavní hrdinové, z nichž zvláště Hodža dokáže sultánovi příznivě vysvětlit význam jeho snů a upoutá tak rázem jeho pozornost. Oba zároveň pracují i na obřím válečném stroji, jehož výkonnost má být vyzkoušena při další sultánově válečné výpravě. Když k tomuto tažení dojde, ocitne se sultánovo vojsko i s "dvojčaty" před pevností, jejíž bílé zdi připomínají touhu po čistých a průzračných hodnotách života, jež jsou však mnohdy nedosažitelné... Orhan Pamuk využil ve svém románu populární motiv dvojníka: vypráví příběh mladíka z italských Benátek, který se dostává do tureckého zajetí a poté si ho jako pomocníka vyžádá vzdělaný Osmanec . Oba m…uži si jsou k nerozeznáni podobni a právě tato skutečnost dává autorovi příležitost, aby rozehrál alegorii o poznávání dvou odlišných civilizací i složitosti lidské identity. Kromě těchto dvou základních filozoficky pojatých problémů však Pamuk vykresluje i prostředí dvora sultána Mehmeta IV., který se na jedné straně pokouší vládnout jako racionální panovník, na druhé se však stále pohybuje v zajetí pověr a vykladačů budoucnosti. V tomto duchu mu poskytují služby i oba hlavní hrdinové, z nichž zvláště Hodža dokáže sultánovi příznivě vysvětlit význam jeho snů a upoutá tak rázem jeho pozornost. Oba zároveň pracují i na obřím válečném stroji, jehož výkonnost má být vyzkoušena při další sultánově válečné výpravě. Když k tomuto tažení dojde, ocitne se sultánovo vojsko i s "dvojčaty" před pevností, jejíž bílé zdi připomínají touhu po čistých a průzračných hodnotách života, jež jsou však mnohdy nedosažitelné...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025702766
ISBN:	9788025702765
Překladatel:	Petr Kučera
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2025 11:32
Číslo položky:	1243288

O autorovi

Orhan Pamuk

Ferit Orhan Pamuk je turecký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006. Jeho dílo bývá řazeno k postmodernismu. Narodil se 7. června 1952 v Istanbulu. Jeho dědeček byl inženýrem a obchodníkem a vydělal jmění stavbou železnic a továren. Jeho otec ale následně všeho pozbyl. Vzdělával se od roku 1970 na soukromé škole v Istanbulu, tři roky studoval architekturu, pak ale studium přerušil a zapsal se na žurnalistiku. Rozhodl se, že se stane spisovatelem. Ve 22 letech napsal svůj první román Pan Cevdet a jeho synové. Tento román vyhrál literární cenu za románovou prvotinu, navzdory tomu však trvalo čtyři roky, než se Orhan Pamuk dočkal jeho vydání. V roce 1982 se oženil s Aylin Türegün, dívkou ze sousedství. Roku 1991 se jim narodila dcera, kterou pojmenovali Rüya po hrdince Černé knihy. V roce 2001 se rozvedli, zůstali ale dobrými přáteli. Dlouho žil s matkou a věnoval se výhradně psaní. Mezi lety 1985 a 1988 pobýval v New Yorku, kde jeho druhá žena studovala a získala doktorát na Kolumbijské univerzitě. Roku 2006, měsíc před obdržením Nobelovy ceny, začal Orhan Pamuk vyučovat na Kolumbijské univerzitě literaturu. V roce 2013 se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha. V roce 2014 získalo Muzeum nevinnosti, které Pamuk vybudoval v Istanbulu podle stejnojmenného románu, prestižní ocenění EMYA za rok 2014. Dne 12. října 2006 mu byla jako prvnímu Turkovi udělena Nobelova cena za literaturu. V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů.“

Více od autora