Dominik kardinál Duka je vysoký římskokatolický klerik, dominikán, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český a kardinál. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů , 24. biskupem královéhradeckým a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze . V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Papež Benedikt XVI. jej při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 v Římě jmenoval kardinálem. Jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991. Matka Anežka Duková pocházela ze šumavských Hor Matky Boží. První roky prožil s rodiči na Pouchově, kde v kostele svatého Pavla apoštola od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem celebroval v roce 1970 první mši svatou, tzv. primici. Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze . Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem ...

Milan Norbert Badal byl římskokatolický kněz, nejprve dominikán, později člen řádu sv. Lazara a autor gurmánské a humoristické literatury. V letech 2003 až 2009 působil jako člen Rady České televize, v letech 2010 až 2016 člen Rady Českého rozhlasu. Od roku 2010 byl osobním tajemníkem arcibiskupa Dominika Duky. Narodil se v městě Opočno ve východních Čechách 15. srpna 1956. Od 10 let žil ve Štěpánově nad Svratkou a v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem vychodil 1971–1975 gymnázium. Absolvoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor knihovnictví a vědecké informace. Na vojně sloužil s Otmarem Olivou, se kterým byl v roce 1979 měsíc vyslýchán StB. Roku 1981 byl Státní bezpečností evidován jako podezřelá osoba. Na základě jeho výpovědi byl Oliva odsouzen na tři roky nepodmíněně. Později se Otmaru Olivovi omluvil, on jeho omluvu přijal a zároveň se to stalo jedním z podnětů pro pozdější konverzi a studium teologie. Pracoval ve Státní vědecké knihovně Brno. Hlásil se ke Stanislavu Krátkému, který ho duchovně vedl. Po roce 1980 tajně vstoupil do dominikánského řádu, kde přijal řeholní jméno Norbert, a tajně 9 let studoval teologii formou sobotní školy.. Slavné řádové sliby složil tajně 18. srpna 1988, v prosinci 1989 byl vysvěcen na jáhna v Lipsku v někdejší NDR Dne 23. března 1991 byl vysvěcen na kněze v Praze, o den později sloužil primiční mši v Brně v kostele svatého Tomáše. V letech 1985–1990 vydával samizdatový teologický časopis Sursum, kde publikovali své texty autoři z okruhu ilegálních dominikánů a dominikánek např. Dominik Duka, František X. Halas, Stanislav Krátký. Později na Sursum volně navázal časopis Salve. Po roce 1989 stál u zrodu nakladatelství Petrov. V duchovní správě působil v letech 1991–1994 jako kaplan a později rektor dominikánského kostela svatého Michaela v Brně. V letech byl 1995–1996 v pražské akademické farnosti u Nejsvětějšího Sa...