Mária Ďuríčková
Biela kňažná

1980 | Nakladatelství Mladé letá

Mala som šťastie, že mi osud dožičil starkú, ktorá vedela plno všelijakých povedačiek, povrávok, hádaniek i rozprávok a vďačne mi ich rozprávala pri pradení, šití alebo inej tichej práci. A mamka ma zas naučila stovky pesničiek. — Ale nielen tieto moje dve mamky. Za môjho detstva žila ešte celá naša dedina oným starosv…etským dedinským životom: odveký zápas s prírodou, odveký boj medzi ľuďmi, raz zjavný, raz skrytý, ale inak ďaleko od ostatného sveta, a úplná nedotknutosť modernejšou technikou: nijaká elektrina, rozhlas, kino, televízia — nič. Keď sa tak dívam dozadu, zdá sa mi ten svet môjho detstva malý, jednoduchý a celkom zrozumiteľný, skoro ako svet ľudových rozprávok.

No a ja som si ten svoj malý detský svet priniesla v pamäti a v srdci aj do tohto veľkého a zložitého sveta a niekedy sa k nemu vraciam. Najmä pri rozprávkach. A najmä pri rozprávkach, ako sú tieto. Prihodí sa, že sa dostanem do pomykova, ako to či ono vyjadriť. Vtedy sa zamyslím: Ako by to povedala moja mamka? A otec? A starká? A oni mi hneď prídu na pomoc, ustavične sú niekde nablízku. Preto sa v rozprávke cítim ako doma, je to môj rodný chotár.

Mária Ďuríčková Mala som šťastie, že mi osud dožičil starkú, ktorá vedela plno všelijakých povedačiek, povrávok, hádaniek i rozprávok a vďačne mi ich rozprávala pri pradení, šití alebo inej tichej práci. A mamka ma z…as naučila stovky pesničiek. — Ale nielen tieto moje dve mamky. Za môjho detstva žila ešte celá naša dedina oným starosvetským dedinským životom: odveký zápas s prírodou, odveký boj medzi ľuďmi, raz zjavný, raz skrytý, ale inak ďaleko od ostatného sveta, a úplná nedotknutosť modernejšou technikou: nijaká elektrina, rozhlas, kino, televízia — nič. Keď sa tak dívam dozadu, zdá sa mi ten svet môjho detstva malý, jednoduchý a celkom zrozumiteľný, skoro ako svet ľudových rozprávok.

No a ja som si ten svoj malý detský svet priniesla v pamäti a v srdci aj do tohto veľkého a zložitého sveta a niekedy sa k nemu vraciam. Najmä pri rozprávkach. A najmä pri rozprávkach, ako sú tieto. Prihodí sa, že sa dostanem do pomykova, ako to či ono vyjadriť. Vtedy sa zamyslím: Ako by to povedala moja mamka? A otec? A starká? A oni mi hneď prídu na pomoc, ustavične sú niekde nablízku. Preto sa v rozprávke cítim ako doma, je to môj rodný chotár.

Mária Ďuríčková

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	154 s., barev.obr
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Miroslav Cipár
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	31. 1. 2024 16:0
Číslo položky:	746413

O autorovi

Mária Ďuríčková

Mária Ďuríčková byla slovenská spisovatelka, překladatelka, scenáristka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se 29. září 1919 ve Zvolenské Slatině v rolnické rodině a vzdělání získala ve Zvolenské Slatině, Zvoleně a na učitelském ústavu v Lučenci, později pokračovala ve studiu při zaměstnání na pedagogické fakultě v Bratislavě, ale studium nedokončila. Pracovala jako učitelka např. v obcích Horný Tisovník, Omastiná a pak v Bratislavě. V roce 1951 byla šéfredaktorkou časopisu Družba, v roce 1952 se stala šéfredaktorkou časopisu Zornička. Od roku 1954 byla redaktorkou nakladatelství Mladé letá a v letech 1969–1970 šéfredaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Od roku 1971 se plně věnovala literární tvorbě. Svá první díla začala publikovat v různých časopisech a její první knižní debut vyšel v roce 1954. Její tvorba se zaměřovala výhradně na díla pro děti a mládež. Ve svých dílech dokázala citlivě zachytit životní zážitky dospívající mládeže, její citové kolize a konflikty, často používala žákovský slang, ale také dokázala klást velký důraz na charakter postav. Nechává otevřenou hranici mezi reálným a fantastickým, které se navzájem prolíná. Kromě vlastní tvorby se věnovala také sestavováním sborníků a výběrů, ve kterých často sahala po lidových námětech a lidové slovesnosti. Také se věnovala překladům z ruštiny, češtiny a němčiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Ďuríčková na slovenské Wikipedii.

Více od autora