Literární historik, autor „Biografického slovníku širšího Ostravska“, zakladatel Slezské studijní knihovny, zástupce ředitele Slezského studijního ústavu v Opavě, středoškolský učitel. Narodil se v rodině opavského soukeníka Johana Ficka , jehož otec Johan byl dýmkařem v Kelči, a jeho manželky Hedwigy , dcery Karla Stankeho, domovníka v Opavě, a jeho ženy Josefy, roz. Ronke. Rodiče byli sezdáni v Opavě 21. 5. 1899. Jejich syn Viktor Otto Ficek absolvoval v Opavě české gymnázium pod příkladným vlivem ředitele Vincence Praska. Potom studoval na Karlově univerzitě v Praze češtinu s němčinou a také knihovnictví. Po skončení studií působil jako středoškolský učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě, Valašském Meziříčí a Strážnici. Po 2. světové válce zakládal Slezskou studijní knihovnu v Opavě, která později splynula se Slezským studijním ústavem v jednu instituci. Angažoval se v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. Ve Slezském studijním ústavu se pracovně zaměřil na bibliografii, bezručovský výzkum a literárněvědnou heuristiku. Vykonával i funkci zástupce ředitele ústavu. K jeho významnějším pracím patří: „Bibliografie bibliografií slezské oblasti“ , „Bibliografie Petra Bezruče I., II.“ , „Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu“ , „Slezské písně-historický vývoj textu“ , „Biografický slovník širšího Ostravska“ I. – V. , „Kapitoly o Petru Bezručovi“ , „Jan Neruda o Slezsku“ . Napsal také řadu studií o jednotlivých osobnostech.

Narozen 15. 5. 1882 v Buchlovicích, zemřel 4. 5. 1956 v Brně. Sběratel a editor bezručovských tisků, autor bibliografie Petra Bezruče, monografie Jana Jeníka z Bratřic a spisu z oboru obecní samosprávy.