Jiřina Šiklová, Michal Plzák, Magdalena Čechlovská
Bez ohlávky

2011 | Nakladatelství Kalich

Knižní rozhovor s Jiřinou Šiklovou supluje memoáry, které uznávaná socioložka a pedagožka zřejmě nikdy nenapíše. Víc než minulost ji totiž zajímají přítomné okamžiky naší společnosti, které břitce a s nadhledem neustále komentuje. Její vzpomínky jsou přitom košaté, detailní a glosátorské. Šiklová v knize podrobně líčí… ilegální kurýrní kanál, přes který se do Československa v době normalizace dostávaly exilové časopisy a v zahraničí vydané knihy doma zakázaných autorů. Šiklová si jako významná spojka mezi disidenty a exilem počínala velmi neohroženě. Rozvinula k dokonalosti své konspirativní schopnosti, takže zůstala až do zatčení v roce 1981 neodhalena.
Rozhovor s Jiřinou Šiklovou je životopisným líčením sebeironické intelektuálky, která každé své rozhodnutí zpětně analyzuje: svůj vstup do KSČ, roli při Pražském jaru, politickou perzekuci, kurýrní práci, roční vězení i porevoluční aktivity včetně založení Genders Studies. Stranou nezůstalo ani její soukromí, které je, jak se ukazuje, často skrytou motivací významných rozhodnutí Knižní rozhovor s Jiřinou Šiklovou supluje memoáry, které uznávaná socioložka a pedagožka zřejmě nikdy nenapíše. Víc než minulost ji totiž zajímají přítomné okamžiky naší společnosti, které břitce a …s nadhledem neustále komentuje. Její vzpomínky jsou přitom košaté, detailní a glosátorské. Šiklová v knize podrobně líčí ilegální kurýrní kanál, přes který se do Československa v době normalizace dostávaly exilové časopisy a v zahraničí vydané knihy doma zakázaných autorů. Šiklová si jako významná spojka mezi disidenty a exilem počínala velmi neohroženě. Rozvinula k dokonalosti své konspirativní schopnosti, takže zůstala až do zatčení v roce 1981 neodhalena.
Rozhovor s Jiřinou Šiklovou je životopisným líčením sebeironické intelektuálky, která každé své rozhodnutí zpětně analyzuje: svůj vstup do KSČ, roli při Pražském jaru, politickou perzekuci, kurýrní práci, roční vězení i porevoluční aktivity včetně založení Genders Studies. Stranou nezůstalo ani její soukromí, které je, jak se ukazuje, často skrytou motivací významných rozhodnutí

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba se začíná rozlepovat

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená vazba se začíná rozlepovat	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč
	Stav Dobrý flíčky na ořízce, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba se začíná rozlepovat
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	359
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070171545
ISBN:	9788070171547
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2025 12:44
Číslo položky:	1141128

O autorech

Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová, rozená Heroldová je česká socioložka, publicistka, spisovatelka známá angažovaností v gender studies a politice. Mezi lety 1956 a 1969 byla členkou KSČ, kde působila v reformním křídle. Podepsala Chartu 77 a za svoji práci pro český disent byla vězněna. Pochází z rodiny lékaře a sociálního demokrata, její matka byla učitelka. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Patřila mezi zakládající členy katedry sociologie na Filozofické fakultě UK . Disertační práci, v níž se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí, rozšířila ve studii o tehdejším hnutí západních rebelů . Od roku 1956 byla členkou KSČ. Angažovala se např. na podzim roku 1967 po zastavení vydávání Literárních novin, kdy přemlouvala kolegy, aby zůstali ve straně a podpořili rodící se reformu. V roce 1968 se stala funkcionářkou a vedoucí stranické skupiny na FF UK. Poté za tuto skupinu podepsala manifest Dva tisíce slov a působila v tzv. nátlakové skupině „Červení proti“. V roce 1969 ze strany vystoupila. Po propuštění z univerzity pracovala jako uklízečka, pokračovala v samostudiu a dávala konzultace studentům. Na začátku 70. let našla místo jako sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat pod svým jménem, a kde se zapojila do disentu. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Podepsala Chartu 77. V normalizačních letech byla perzekvována a od 8. května 1981 vězněna za pašování nelegální literatury; byla obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím. Na svobo...

Více od autora

Michal Plzák

Narozen 28. 4. 1963 v Praze. Evangelický farář, redaktor nakladatelství Kalich, překladatel, specializuje se na knihy rozhovorů s jednotlivými osobnostmi a problematiku holokaustu.

Více od autora