Německá spisovatelka Herma Kennelová napsala knihu o osudu vesnice Bergersdorf na základě vzpomínek svého manžela, rodáka z Jihlavska. Jako malé dítě byl po válce s rodiči odsunut do Německa. Česko-německé soužití bylo před druhou světovou válkou v pohraničních oblastech vcelku bezproblémové. Vyostření nacionalistických projevů a následné rozdmychávání vášní vyvrcholilo odtržením Sudet. Na Jihlavsku bylo mnoho smíšených obcí, ne všechny měly tak pohnutý osud jako vesnice, která v roce 1939 nesla název Bergersdorf a dnes je přejmenována na Kamennou. Obyvatelé byly většinou sedláci německé národnosti a nadšeně se hlásili k politice Třetí říše. Náčelník Hlavní odvodové kanceláře SS Gottlob Berger byl od roku 1940 pověřen verbováním nových, i negermánských, členů Waffen-SS. Z vesnice Bergersdorf se přihlásilo nejvíce dobrovolníků z celého Protektorátu, včetně bratra starosty Ferdinanda Hondla, a nadšený Berger obci uděluje titul „Vzorná vesnice SS“. Starosta Josef Hondl nečinně přihlíží vypálení synagogy a dalším aktům pseudovlastenectví. Domníval se, že nemá důvod zasahovat, vždyť v roce 1942 situace vypadá pro Němce tak příznivě. Před koncem války v květnu roku 1945 je všechno jinak. Německá armáda je dávno pryč, ruské jednotky se blíží a 8. května přišel pro některé Čechy čas zúčtování. Mohlo jít jen o ubohou nenávist a vyřizování osobních křivd opět pod pláštíkem nacionalismu. Herma Kennelová podle záznamů v místních archivech konstruuje průběh masové vraždy Němců na louce Budince mezi Kamennou a nedalekým Dobronínem.