Knihy
Umění a architektura
Hudba
Petr Bezruč
Bedřich Smetana + Slezské písně

Petr Bezruč: Bedřich Smetana + Slezské písně

Petr Bezruč, Vladimír Helfert
Bedřich Smetana + Slezské písně

1919 | Nakladatelství Nový lid

Obsažené svazky:

Slezské písně 1919 (127 s.)
Bedřich Smetana 1924 (63 s., 2. vyd.)

s kódem POETLE: 79 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	dvě díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	127 + 63
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	6. 3. 2025 8:52
Číslo položky:	1167420

O autorech

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora

Vladimír Helfert

Vladimír Helfert byl český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na Masarykově univerzitě založil oddělení hudební vědy. Po maturitě, kterou složil na smíchovském reálném gymnáziu v roce 1904, studoval na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky také strávil na univerzitě v Berlíně, kde se učil od předních muzikologů té doby. Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se Zdeňkem Nejedlým, svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla Bedřicha Smetany. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus Má vlast. Jako zastánce progresivního směru zpočátku odmítal hudbu Leoše Janáčka jako příliš "naturalistickou", později svůj postoj přehodnotil. Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství. Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců . V letech 1935–1936 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví krátce po skončení války, 18. května 1945, v terezínské karanténní stanici následkem zdejší epidemie skvrnitého tyfu. Narodil se jako syn Zdeňka Helferta, správce velkostatku v Plánici a inspektora bechyňského panství. Jeho dědečkem byl historik a politik Josef Alexander Helfert a pradědečkem právník a etnograf Josef Helfert. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou Jindřicha Fügnera. Jeho bratr Jaroslav byl ředitelem Moravského zemského muzea, sestra Alexandra byla manželkou Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu. Jeho švagry byli hudební vědec a politik Zdeněk Nejedlý a architekt Rudolf Stockar. Dcera Renata se provdala za Josef...

Více od autora