Knihy
Poezie
Česká poezie
Jan Pravoslav Koubek
Básníkova cesta do pekel

Jan Pravoslav Koubek
Básníkova cesta do pekel

1904 | Nakladatelství J. Otto

Básníkova cesta do pekel patří k umělecké literatuře estetického charakteru, jež působí na city čtenáře a je založena na dějovém - epickém vyjádření. Tento směšnohrdinský epos satiricky vnímá antického hrdinu Orfea . Bájný příběh Orfeovy nešťastné lásky k Euridice a jeho cesty do podsvětí byl zpracován mnoha autory, p…ředevším však Ovidiem, jehož dílo se stalo podkladem pro vznik Básníkovy cesty. Tématický název determinuje kompozici díla, smrtí autora však není zcela zachována. Básníkova cesta do pekel patří k umělecké literatuře estetického charakteru, jež působí na city čtenáře a je založena na dějovém - epickém vyjádření. Tento směšnohrdinský epos satiricky vnímá antické…ho hrdinu Orfea . Bájný příběh Orfeovy nešťastné lásky k Euridice a jeho cesty do podsvětí byl zpracován mnoha autory, především však Ovidiem, jehož dílo se stalo podkladem pro vznik Básníkovy cesty. Tématický název determinuje kompozici díla, smrtí autora však není zcela zachována.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	212
Jazyk:	česky
Edice:	406408. svazek ed. 406408. svazek ed. Světová knihovna
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 8. 2023 16:42
Číslo položky:	614014

O autorovi

Jan Pravoslav Koubek

Jan Pravoslav Koubek byl český a rakouský pedagog, básník a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Patřil mezi české obrozence. Působil jako pedagog. Narodil se v domě čp. 12 v dnešní Koubkově třídě v Blatné. Pocházel ze zámožné rodiny, která mu poskytla kvalitní vzdělání. Docházel na soukromé hodiny za kaplanem Bezděkou, který ho připravil na studium gymnázia. Od roku 1819 studoval po čtyři roky na gymnáziu v Písku, kde Bezděka působil jako katecheta. Další ročníky střední školy absolvoval na akademickém gymnáziu v Praze, kde jeho učitelem byl Josef Jungmann. V letech 1825–1826 studoval filozofii v Plzni, kde jeho učitelem byl Vojtěch Sedláček. V roce 1827 se vrátil do Prahy a měl nastoupit ke studiu práv na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zajímalo ho ovšem více studium jazyků a literatury, především slovanských, zejména polštiny a ruštiny. V roce 1831 odešel na Halič. Václav Hanka mu tam opatřil místo vychovatele v rodině Romerů v Pustkově. O rok později přijal místo učitele hudby a zpěvu u pánů Rosnowských ve Hřejovicích a v letech 1833–1837 vyučoval latinu a řečtinu jako suplující profesor na gymnáziu ve Lvově. V roce 1837 se na přání rodičů vrátil do Čech. Krátce působil jako knihovník a předčítatel u hraběte Kašpara Šternberka a roku 1839 byl jmenován mimořádným profesorem českého jazyka a literatury na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1847 se stal řádným profesorem, od roku 1849 měl též aprobaci pro polský jazyk a literaturu. Kromě toho privátně vyučoval češtinu v šlechtických rodinách. Psal básně a překládal. Už během haličského pobytu začal překládat polské a ruské literáty. V jeho díle jsou silné vlivy Jana Kollára, Františka Ladislava Čelakovského i dobové atmosféry vyvolané nálezem rukopisů královédvorského a zelenohorského. Většina jeho díla byla naplno publikována až po jeho smrti. Během revolučního roku 1848...

Více od autora