Viktor Dyk
Básník a politik : sborník z konference k sedmdesátému výročí úmrtí Viktora Dyka

2004 | Nakladatelství Akropolis

Sborník příspěvků z vědecké konference o životě a díle Viktora Dyka K sedmdesátému výročí básníkovy smrti uspořádala Společnost Viktora Dyka 11. května 2001 v pražském Národním muzeu vědeckou konferenci, na níž se historikové a literární vědci zabývali stěžejními momenty a problémy Dykova života, díla, publicistické a …politické činnosti: Robert Kvaček se zamyslil nad formováním básníkova uměleckého a ideového profilu v atmosféře devadesátých let 19. století, Jaroslava Honcová podrobně zachytila genealogii Dykova rodu, Jiří Brabec a Jaroslav Med rozebrali a zhodnotili Dykovo literární dílo, Josef Tomeš a Martin Kučera připomněli jeho politické a novinářské působení, úzce spjaté s českými národními zápasy první třetiny 20. století, Vratislav Šťovíček, Josef Tomeš a Michal M. Jakl nastínili básníkovy vztahy k rodnému Mělnicku, ku Praze, ke Krkonošům a Podkrkonoší a jejich reflexi v Dykově literární tvorbě... – Jednotlivé příspěvky, pronesené na této konferenci, vycházejí nyní v poněkud upravené podobě v knižním sborníku, doplněny o vybrané básně Viktora Dyka, málo známé fotografie z jeho pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Bibliografii Viktora Dyka a prací o něm od roku 1990. Sborník příspěvků z vědecké konference o životě a díle Viktora Dyka K sedmdesátému výročí básníkovy smrti uspořádala Společnost Viktora Dyka 11. května 2001 v pražském Národním muzeu vědeckou konferen…ci, na níž se historikové a literární vědci zabývali stěžejními momenty a problémy Dykova života, díla, publicistické a politické činnosti: Robert Kvaček se zamyslil nad formováním básníkova uměleckého a ideového profilu v atmosféře devadesátých let 19. století, Jaroslava Honcová podrobně zachytila genealogii Dykova rodu, Jiří Brabec a Jaroslav Med rozebrali a zhodnotili Dykovo literární dílo, Josef Tomeš a Martin Kučera připomněli jeho politické a novinářské působení, úzce spjaté s českými národními zápasy první třetiny 20. století, Vratislav Šťovíček, Josef Tomeš a Michal M. Jakl nastínili básníkovy vztahy k rodnému Mělnicku, ku Praze, ke Krkonošům a Podkrkonoší a jejich reflexi v Dykově literární tvorbě... – Jednotlivé příspěvky, pronesené na této konferenci, vycházejí nyní v poněkud upravené podobě v knižním sborníku, doplněny o vybrané básně Viktora Dyka, málo známé fotografie z jeho pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Bibliografii Viktora Dyka a prací o něm od roku 1990.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090341764
ISBN:	9788090341760
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 2. 2023 13:54
Číslo položky:	505865

O autorovi

Viktor Dyk

Viktor Dyk byl český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor. Za 1. světové války byl členem domácího odboje a byl také signatářem Manifestu českých spisovatelů. Mezi jeho nejznámější literární díla patří např. novela Krysař, drama Zmoudření Dona Quijota či básnická sbírka Devátá vlna. Narodil se v Pšovce u Mělníka. Byl druhorozeným synem Václava a Hedviky Dykových. Viktorův otec, Václav Dyk byl tehdy správcem, nakonec až centrálním ředitelem mělnického panství knížete Jiřího z Lobkowicz. Dykův otec byl velice vzdělaný člověk, což se odráželo také v jeho obsahově hodnotné knihovně, na kterou Viktor rád při studiu v Praze vzpomínal, protože mimo ročníků Lumíra, Světozoru a Zlaté Prahy obsahovala i svazky Kobrovy Národní bibliotéky či Palackého Dějin národa českého. S literaturou měl tedy kontakt již od raného dětství a stal se brzy vášnivým čtenářem. Velmi se zajímal o českou historii, a to umocňovalo i jeho nacionální smýšlení. Sám v dětství údajně sepsal několik her pro loutkové divadlo, které hrál svému staršímu bratru Ludvíkovi. V deseti letech se pokusil složit svou první báseň. V roce 1888 začal chodit na pražské gymnázium v Žitné ulici, kde ho mj. učil Alois Jirásek, kterým byl Viktor přímo uchvácen . I Jiráska mladý Viktor zaujal a až do smrti zůstávali přáteli. Spolu s bratrem Ludvíkem, rovněž studentem gymnázia v Žitné ulici, bydleli u své ovdovělé babičky z matčiny strany, Marie Patrovské, na Malé Straně. Bratr Ludvík, horlivý účastník pokrokářského hnutí , tehdy zapaloval svými politickými a čtenářskými zájmy i mladšího Viktora a později ho také uvedl do spolkového života. V září 1893 byl nad Prahou vyhlášen výjimečný stav a byli zatý...

Více od autora