Marina Ivanovna Cvetajeva, Jiří Honzík, Marina Cvetajevová, Zdenka Koutenská
Básník a čas

1970 | Nakladatelství Mladá fronta

"Byla to má přítelkyně. Teď je v Paříži. Tam ji pokládají za bolševičku a zde se říká, že je kontrarevoluční. To je velmi zlé." Takto charakterizoval B. Pasternak v rozhovoru s V. Nezvalem v r. 1934 autorku těchto pěti esejů, ruskou básnířku, která začala psát před revolucí a po revoluci emigrovala . V eseji Můj Puškin…, vzniklém v souvislosti se stým výročím basníkovy smrti, vyjadřuje autorka vztah k básníkovi, za jehož "tovaryše" se pokládala. Esej Duch v pasti má podtitul Mé setkání s Andrejem Bělým a esej Epos a lyrika dnešního Ruska podtitul Vladimír Majakovskij a Boris Pasternak. V esejích Básník o kritice a Básník a čas se zamýšlí nad úlohou básníka a jeho situací ve světě. "Byla to má přítelkyně. Teď je v Paříži. Tam ji pokládají za bolševičku a zde se říká, že je kontrarevoluční. To je velmi zlé." Takto charakterizoval B. Pasternak v rozhovoru s V. Nezvalem v r. 1934 a…utorku těchto pěti esejů, ruskou básnířku, která začala psát před revolucí a po revoluci emigrovala . V eseji Můj Puškin, vzniklém v souvislosti se stým výročím basníkovy smrti, vyjadřuje autorka vztah k básníkovi, za jehož "tovaryše" se pokládala. Esej Duch v pasti má podtitul Mé setkání s Andrejem Bělým a esej Epos a lyrika dnešního Ruska podtitul Vladimír Majakovskij a Boris Pasternak. V esejích Básník o kritice a Básník a čas se zamýšlí nad úlohou básníka a jeho situací ve světě.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý razítka z knihovny, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	318, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Zábrana
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 1. 2023 16:17
Číslo položky:	468583

O autorech

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Více od autora

Jiří Honzík

Jiří Honzík byl český literární vědec, rusista, překladatel z ruštiny a básník. Narodil se Košumberku . V letech 1935–1942 navštěvoval reálná gymnázia v České Lípě a ve Vysokém Mýtě. Roku 1942 byl pro podporu mládežnické odbojové skupiny zatčen gestapem a patnáct měsíců vězněn. Po propuštění pracoval do konce druhé světové války jako pomocný dělník. V letech 1945–1950 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy , kde také dosáhl titulu PhDr. Po skončení základní vojenské služby působil od roku 1953 jako aspirant a poté jako odborný asistent na katedře rusistiky FF UK. V letech 1960–1964 souběžně pracoval v Institutu společenských věd při ÚV KSČ a v kulturní rubrice Rudého práva. Přispíval také do řady do kulturních periodik . Po vyloučení z KSČ roku 1972 musel z FF UK odejít. Bylo mu však umožněno živit se jako překladatel a publicista ve svobodném povolání a pod svým jménem vydával i překlady některých kolegů, kteří nesměli vůbec publikovat. Spolupracoval především s nakladatelstvím Odeon, pro které sestavil řadu antologií a výborů z děl ruských básníků. Věnoval se také psaní vlastní poezie. Do důchodu odešel roku 1982. Po pádu komunistického režimu byl roku 1990 jmenován docentem ruské literatury na FF UK. Také se veřejně exponoval: byl členem výboru Českého literárního fondu, členem výboru Obce překladatelů a také řídil časopis pro ruskou a slovanskou filologii Rossica. Jeho hlavním oborem byla ruská literatura 19. století a ruská poezie. Je autorem a spoluautorem mnoha překladů a odborných přednášek, článků i knih, pořadatelem autorských výborů i antologií. Vlastní básně vydával i pod pseudonymem Martin Zik.

Více od autora