Dalimír Hajko
Básnický svet Jozefa Leikerta

Dalimír Hajko

Dalimír Hajko je slovenský vysokoškolský pedagog, filozof, kulturolog, literární kritik a esejista. Publikuje pro Slovenské pohledy, Filozofii, Literární týdeník a další periodika. Je členem Spolku slovenských spisovatelů. Je představitelem tzv. nitranské kulturologické školy, kterou tvoří spolu s Peterem Libou a Vincentem Šabíkem. Do činnosti Dalimír Hájka patří oblast umění, náboženství, sociální skutečnosti, viděné v polohách myšlení a zároveň v horizontu rozličných kultur; existencialistická a marxistická filosofie a také problematika slovenských národních buditelů. Působil jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu filozofie a sociologie Slovenské akademie věd, Ústavu slovenské literatury SAV, byl v předsednictvu SAV, v Slovenském rozhlase a v Národním literárním centru. Působil také jako samostatný vědecký pracovník na Filozofické fakultě UKF a na Žilinské univerzitě. V roce 2018 získal Cenu slovenských pohledů za historii a cenu Slovenského národních novin za literární kritiku. V roce 2019 získal cenu Egona Erwina Kische. Narodil se v Mýtnej v rodině bratislavského knihkupce Josefa Hajka. Od útlého dětství žil v Bratislavě, kde vychodil základní školu a v roce 1961 odmaturoval na gymnáziu. Po maturitě rok pracoval jako asistent režie v Československém rozhlase v Bratislavě, pak se zapsal ke studiu filozofie a slovenštiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Studium ukončil v roce 1967. Přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě, na Trnavské univerzitě, Prešovské univerzitě – a v rámci studijního pobytu i na University of Bombay. Stal se vědeckým pracovníkem Ústavu filozofie a sociologie SAV, odkud roku 1986 přešel do Literárněvědného ústavu SAV. V roce 1975 získal titul CSc., v roce 1987 DrSc. Od roku 1991 byl redaktorem Slovenského rozhlasu, později vedl literárněkritický a vědecký výzkum v Národním literárním centru, kde v období 1998–1999 působil jako pověřený generální ředitel. V letech 1995 až 1999 působil jako námě...