Karel Havlíček Borovský
Básně

1976 | Nakladatelství Československý spisovatel

Netradičně uspořádaný výbor eliminuje verše, které jsou dnes již málo životné nebo mají dobový ráz. První oddíl tvoří Epigramy 1845, sestavené samým Havlíčkem. Do druhého oddílu s názvem z ostatních epigramů je zařazen výběr zepigramů zbývajících. Třetí oddíl tvoří básně, jež nazvali pořadatelé Z politických popěvků a… jež mají v Havlíčkově díle svou uměleckou, ideovou i funkční specifičnost. Čtvrtý oddíl,Brixenské skladby, obsahuje tři velká satirická díla . Knihu uzavírá oddíl pátý, Smíšené básně, obsahující zbývající verše. Netradičně uspořádaný výbor eliminuje verše, které jsou dnes již málo životné nebo mají dobový ráz. První oddíl tvoří Epigramy 1845, sestavené samým Havlíčkem. Do druhého oddílu s názvem z ostatních e…pigramů je zařazen výběr zepigramů zbývajících. Třetí oddíl tvoří básně, jež nazvali pořadatelé Z politických popěvků a jež mají v Havlíčkově díle svou uměleckou, ideovou i funkční specifičnost. Čtvrtý oddíl,Brixenské skladby, obsahuje tři velká satirická díla . Knihu uzavírá oddíl pátý, Smíšené básně, obsahující zbývající verše.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rudolf Klimovič
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Slunovrat. Básnická řada, Slunovrat : edice české klasické prózy a poezie. Básnická řada
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 1. 2025 13:23
Číslo položky:	1121223

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora