Jiří Wolker
Básně

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Reprezentativní výbor, vycházející k 80. výročí Wolkrova narození, přibližuje vrcholné hodnoty autorova básnického díla. Čerpá ze dvou stěžejních sbírek a z veršů z pozůstalosti. Reprezentativní výbor, vycházející k 80. výročí Wolkrova narození, přibližuje vrcholné hodnoty autorova básnického díla. Čerpá ze dvou stěžejních sbírek a z veršů z pozůstalosti.

Vyberte kus s kódem POETLE: 31 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Edice:	Slunovrat. Ilustrovaná řada, Slunovrat
Vydání:	V Československém spisovateli vydání třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 8. 2024 9:11
Číslo položky:	944912

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora