Jiří Wolker
Básně

1952 | Nakladatelství Orbis

Výbor rozvržený do 5 cyklů zahrnuje kromě dvou zákl. sbírek "Host do domu" a "Těžká hodina" ještě oddíly: Z prvních veršů, Básně z období "Hosta do domu" a Básně z pozůstalosti. Tedy vesměs verše z obou údobí tvorby čelného představitele tzv. proletářské poesie. Rostoucí naléhavost poválečné spole čnosti a polit. situa…ce vedla W. od křesťanského humanismu k revolučnímu socialismu, ke komunistickému hnutí a učení. Místo svaté, pokorné chudoby vidí W. nyní i její bídu a tragiku, hněv a vzdor, jež volají nikoli po soucitu, nýbrž po činu. Mírumilovný chlapec se přerozuje v mužného bojovníka a dotváří se nového životního názoru, ztělesňuje cestu k širšímu společenství. Jeho mužná poesie nechce být zpovědí subjektivních citů, nálad a dojmů, natož samoúčelnou a samolibou hrou představ: chce obrazně znázorňovat předmětné poznání člověka a života, společnosti a světa. Wolkrovo dílo záhy nabylo širokého vřelého ohlasu u pokrokové mládeže a v kruzích děln. třídy. Výbor rozvržený do 5 cyklů zahrnuje kromě dvou zákl. sbírek "Host do domu" a "Těžká hodina" ještě oddíly: Z prvních veršů, Básně z období "Hosta do domu" a Básně z pozůstalosti. Tedy vesměs verše z ob…ou údobí tvorby čelného představitele tzv. proletářské poesie. Rostoucí naléhavost poválečné spole čnosti a polit. situace vedla W. od křesťanského humanismu k revolučnímu socialismu, ke komunistickému hnutí a učení. Místo svaté, pokorné chudoby vidí W. nyní i její bídu a tragiku, hněv a vzdor, jež volají nikoli po soucitu, nýbrž po činu. Mírumilovný chlapec se přerozuje v mužného bojovníka a dotváří se nového životního názoru, ztělesňuje cestu k širšímu společenství. Jeho mužná poesie nechce být zpovědí subjektivních citů, nálad a dojmů, natož samoúčelnou a samolibou hrou představ: chce obrazně znázorňovat předmětné poznání člověka a života, společnosti a světa. Wolkrovo dílo záhy nabylo širokého vřelého ohlasu u pokrokové mládeže a v kruzích děln. třídy.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba se začíná rozlepovat

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý převazba, zdobná	Skladem pro e-shop	149 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba se začíná rozlepovat	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba se začíná rozlepovat
Vazba:	volná brož
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	3. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2025 14:43
Číslo položky:	1289016

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora