Enrique Vila-Matas
Bartleby a spol

2006 | Nakladatelství Garamond

Jméno z názvu románu odkazuje na svérázného, samotářského písaře zřeknuvšího se života, Bartlebyho ze slavné Melvillovy povídky. Bartleby je pro pisatele knihy synonymem „spisovatelů negace“, autorů, kteří v určitém okamžiku života definitivně rezignovali na svou tvorbu a žádné dílo již do smrti nenapsali. Hrdinou je p…ostarší osamělý muž, autor jednoho románu, který se po pětadvaceti letech tvůrčího mlčení odhodlá sepsat postřehy o podobných spisovatelích. Pátráním v cizích životech a dílech se pisatel snaží dopátrat podstaty a smyslu svého života i obecných zákonitostí světa, kterému se čím dál více odcizuje. Kniha je koncipována jako osmdesát šest „poznámek pod čarou komentujících neviditelný text“, zároveň však jako pisatelův soukromý deník. Jeho komentáře jsou místy prostoupeny trpce úsměvnými poznámkami z vlastního života, které výmluvně dokládají "bartlebyovství" - tvůrčí neschopnost a životní ztroskotanectví jeho samotného. Z historie světové literatury pisatel představuje ty nejvěhlasnější vedle autorů a podivínů téměř nebo úplně neznámých, - protože třeba vymyšlených. Mezi nejpříkladnější představitele „nemoci“ mlčení pak autor řadí Franze Kafku, Arthura Rimbauda či Fernanda Pessou. Jméno z názvu románu odkazuje na svérázného, samotářského písaře zřeknuvšího se života, Bartlebyho ze slavné Melvillovy povídky. Bartleby je pro pisatele knihy synonymem „spisovatelů negace“, autorů, …kteří v určitém okamžiku života definitivně rezignovali na svou tvorbu a žádné dílo již do smrti nenapsali. Hrdinou je postarší osamělý muž, autor jednoho románu, který se po pětadvaceti letech tvůrčího mlčení odhodlá sepsat postřehy o podobných spisovatelích. Pátráním v cizích životech a dílech se pisatel snaží dopátrat podstaty a smyslu svého života i obecných zákonitostí světa, kterému se čím dál více odcizuje. Kniha je koncipována jako osmdesát šest „poznámek pod čarou komentujících neviditelný text“, zároveň však jako pisatelův soukromý deník. Jeho komentáře jsou místy prostoupeny trpce úsměvnými poznámkami z vlastního života, které výmluvně dokládají "bartlebyovství" - tvůrčí neschopnost a životní ztroskotanectví jeho samotného. Z historie světové literatury pisatel představuje ty nejvěhlasnější vedle autorů a podivínů téměř nebo úplně neznámých, - protože třeba vymyšlených. Mezi nejpříkladnější představitele „nemoci“ mlčení pak autor řadí Franze Kafku, Arthura Rimbauda či Fernanda Pessou.

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	184
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086955486
ISBN:	9788086955483
Překladatel:	Lada Hazaiová
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Transatlantika
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2024 15:50
Číslo položky:	742739

O autorovi

Enrique Vila-Matas

Enrique Vila-Matas je španělský prozaik a esejista, nezařaditelný autor pohrávající si ve svých dílech se styly, žánry i skutečností. Enrique Vila-Matas byl již od raného dětství velmi činorodý, talentovaný, se sklony k dobrodružství a faktazii. Ve čtyřech letech napsal básničku pro maminku. V jedenácti letech zašel Vila-Matas daleko do moře, i když neuměl plavat a strhl ho proud. Přestože se topil, těšil se, že ho přájde zachránit kapitán Haddock z komiksů. Naštěstí pro něj i pro literaturu ho rodina vylovila. Jako mladík chodil Vila-Matas po Barceloně v červeném plášti a odposlouchával rozhovory lidí na ulici a v dopravních prostředcích. Získané poznatky použil v různých úpravách ve svých dílech. Ve dvaceti letech žil v Paříži, kde měl pronajatý podkorvní byt. Měl pocit, že nestačí za byt zaplatit, ale že se musí odvděčit psaním. Začal psát knihu, který svým obsahem čtenáře zabíjela. Knihu nikdy nikdo nečetl a autorovi chvíli trvalo, než pochopil, že se čtenářem musí komunikovat. Rodiče reagovali na jeho literární pokusy vstřícně i když nevěděli, co tato profese přináší, že jde proti proudu, proti všem. 11. září 2002 Vila-Matasovi volal otec, že má okamžitě přijít domů, protože vypukla třetí světová válka. Když se vrátil domů, nejdříve si našel Kafkovy Deníky a našel si zápisy z 11. září z různých let. 11. září 1911 Kafka popisuje, jak se stal svědkem srážky dvou vozidel v Paříži, o rok později 11. září popisuje svůj sen, na jehož konci viděl kotvit před New Yorkem válečné lodě. Tato příhoda nejlépe vystihuje podstatu Vila-Matasova psaní. Tuto příhodu vyprávěl i v Praze 14. září 2005, kam přijel na pozvání Cervantesova institutu.

Více od autora