Karol Modzelewski
Barbarská Evropa

2017 | Nakladatelství Argo

Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germán…ů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství. Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století. Na základě …právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	421
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025723097
ISBN:	9788025723098
Překladatel:	Marcela Bramborová
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Historické myšlení
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2024 13:48
Číslo položky:	1062437

O autorovi

Karol Modzelewski

Karol Cyryl Modzelewski byl polský historik, medievalista, profesor humanitních oborů, opoziční aktivista během Polské lidové republiky, senátor prvního období, Rytíř Řádu Bílého orla. Narodil se jako Cyril Budniewicz roku 1937 v Moskvě, během vrcholu Velké čistky. Jeho otec, podpraporčík Vysoké důstojnické školy, byl krátce po narození syna zatčen a odsouzen na 8 let v pracovním táboře. Již dříve byl zatčen dědeček, který byl inženýr a bývalý menševik. Cyrilova matka, Natalia Wilderová, překladatelka a literární vědkyně, absolventka literárního institutu Maxima Gorkého v Moskvě, se poté v roce 1939 provdala za polského komunistického aktivistu Zygmunta Modzelewskiho, který až do roku 1937 žil v exilu ve Francii. I on však byl v letech 1937–1939 byl podroben represím a uvězněn v Sovětském svazu. Po propuštěni z gulagu a vypuknutí německo-sovětské války Zygmunt Modzelewski působil v komunistickém Svazu polských vlastenců. Od roku 1944 byl v Moskvě velvyslancem komunistického polského Výboru národního osvobození a v roce 1947 se stal ministrem zahraničních věcí Polské lidové republiky. Cyryl Budniewicz dostal příjmení adoptivního otce a začal používat jméno Karol Modzelewski. V roce 1941 navštěvoval školu pro ruské politické exulanty v Gorkém u Moskvy. V roce 1945 odešel do Polska, teprve pak se začal učit polštinu. V roce 1954 zemřel jeho adoptivní otec Zygmunt Modzelewski, který byl od roku 1951 zbaven politického vlivu. V roce 1954 též absolvoval střední školu a téhož roku začal studovat historii na univerzitě ve Varšavě. Zde se setkal se skupinou mladých historiků, jako byli, mimo jiné, Jacek Kuroń, Andrzej Garlicki, Andrzej Krzysztof Wróblewski, Krzysztof Pomian či Teresa Monasterská, s níž se zapojil v roce 1956 do studentského hnutí revisionistů. V jeho rámci byl zodpověden za kontakty s mladými dělníky. V roce 1959 absolvoval na Varšavské univerzitě, jako student Alexandra Gieysztora. V letech 1962–196...

Více od autora