Miroslav Krleža
Banket v Blitánii

1975 | Nakladatelství Odeon

Třídílný román, jehož první dvě části vznikly na konci 30. let pod bezprostředním dojmem vzestupu fašistických ideologií a třetí část autor doplnil až po dalších třiceti letech, vypráví v sarkastické alegorii příběh malicherných krutých šarvátek mezi dvěma fiktivními státy. Na tomto pozadí se vyvíjí příběh hlavního pro…tagonisty doktora Nielsena a jeho vnitřního vývoje od soukromého znechucení až k projevu aktivního odporu. I Nielsen však zůstává typickým krležovským "marným buřičem" - tím silněji jeho příběh obžalovává společenskou realitu nejen v Jugoslávii a nejen ve třicátých letech. Třídílný román, jehož první dvě části vznikly na konci 30. let pod bezprostředním dojmem vzestupu fašistických ideologií a třetí část autor doplnil až po dalších třiceti letech, vypráví v sarkastické …alegorii příběh malicherných krutých šarvátek mezi dvěma fiktivními státy. Na tomto pozadí se vyvíjí příběh hlavního protagonisty doktora Nielsena a jeho vnitřního vývoje od soukromého znechucení až k projevu aktivního odporu. I Nielsen však zůstává typickým krležovským "marným buřičem" - tím silněji jeho příběh obžalovává společenskou realitu nejen v Jugoslávii a nejen ve třicátých letech.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	631
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Fiedler
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy Miroslava Krleži
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2025 8:1
Číslo položky:	1280791

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora