Adam Mickiewicz
Balady a romance

1952 | Nakladatelství Vyšehrad

Náměty pro své balady a romance čerpal autor z lidových písní či z vyprávění litevských a běloruských vesničanů, v jejichž prostředí několik let žil. Několik lidových motivů mu poskytly i polské lidové balady. Brzy po svém vzniku ovlivnila tato sbírka i některé české básníky. Náměty pro své balady a romance čerpal autor z lidových písní či z vyprávění litevských a běloruských vesničanů, v jejichž prostředí několik let žil. Několik lidových motivů mu poskytly i polské lidov…é balady. Brzy po svém vzniku ovlivnila tato sbírka i některé české básníky.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, zašlá obálka, lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý natrhnutá obálka, zašlá obálka, lehce cítit kouřem	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, zašlá obálka, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	86 , 5 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Překladatel:	Jaroslav Závada
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Živý odkaz světa : knihovna světových klasiků
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2026 8:17
Číslo položky:	1969230

O autorovi

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku , kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě. V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy. V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži. Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje. V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…