Ivan Andrejevič Krylov
Bajky

2000 | Nakladatelství Knižní expres

Bajky Ivana Andrejeviče Krylova mají vesměs satirický ráz. Útočí proti hříchu, hlouposti, ale i proti politické moci. Nikdy neobsahují pravá jména a jen v náznacích si může čtenář myslet, o koho se jedná. Mnohdy však i nepřesný popis „pasuje“ na několik jedinců, které Krylov nemohl znát. Snad i proto se jeho bajky dočk…aly hlubokého obdivu u čtenářů řady zemí světa. Jsou psány volným nepravidelným veršem. Bajky Ivana Andrejeviče Krylova mají vesměs satirický ráz. Útočí proti hříchu, hlouposti, ale i proti politické moci. Nikdy neobsahují pravá jména a jen v náznacích si může čtenář myslet, o koho se je…dná. Mnohdy však i nepřesný popis „pasuje“ na několik jedinců, které Krylov nemohl znát. Snad i proto se jeho bajky dočkaly hlubokého obdivu u čtenářů řady zemí světa. Jsou psány volným nepravidelným veršem.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	249
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086132412
ISBN:	9788086132419
Překladatel:	Hana Vrbová
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	15. 5. 2025 15:4
Číslo položky:	1235698

O autorovi

Ivan Andrejevič Krylov

Ivan Andrejevič Krylov byl nejznámější ruský autor bajek, publicista a satirik. Psal satirické divadelní hry, založil několik časopisů. Světovou proslulost mu přinesly bajky, kterých od roku 1809 vytvořil kolem dvou set. Kritizují nejen zlé lidské vlastnosti, ale mají především sociální podtext – nastavují zrcadlo tehdejší ruské společnosti, cara nevyjímaje. Pocházel z chudé důstojnické rodiny, otec po odchodu z armády pracoval jako magistrátní úředník ve městě Tver. Otec zemřel v roce. 1778 a rodina žila v nuzných poměrech. Po pěti letech se matka přestěhovala do Petrohradu a Ivan Krylov živil matku a sourozence z platu kancelářského poslíčka na magistrátě.. Neměl možnost dosáhnout vyššího školního vzdělání, avšak získal široký rozhled jako samouk. Po otci zdědil lásku ke knihám, hodně četl, se sousedovými dětmi se učil francouzsky. Sám se naučil hrát na několik hudebních nástrojů. V patnácti letech napsal svou první komickou operu Kávovar . Kancelářská práce ho neuspokojovala a začal se věnovat literární tvorbě. Jeho první pokusy zahrnují několik komedií a také básně, které byly v roce 1788 otištěny v časopise Časná doba . V lednu 1789 začal vydávat satiricko-publicistický časopis Pošta duchů , který však byl po osmi měsících zakázán a Krylov musel opustit Petrohrad. V tomto časopise vycházelo na pokračování jeho stejnojmenné satirické dílo, kritizující soudobou morálku. V roce 1793 založil časopis Divák , který se v následujícím roce přeměnil na Petrohradský Merkur . Časopis si uchoval satirický tón, ale měl širší umělecké zaměření a na Krylovových příspěvcích byl zřejmý růst jeho literárního mistrovství. Jsou to především Kaib, východní pověst a parodické pamflety Chvalořeč na mého děda neb...

Více od autora