Karel Čapek
Bajky a podpovídky

2023 | Nakladatelství Leda

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi. Čapek iron…izuje snahu moci podřídit společnost mechanizovanému řádu a vyzdvihuje jednotlivce, jenž se dokáže v komplikovaném světě samostatně rozhodovat.

I zde obdivujeme autorovo jazykové mistrovství, třeba výrazový ohňostroj ve Vynálezci, do nějž Čapek stvořil na čtyřicet nových, neexistujících slov, jež přitom vnímáme jako známá, třebaže jde o autorovy novotvary.

V současné době, pro kterou je znovu příznačná propast mezi úlisnými slovy a hrozivými činy, oceníme důsledné mravní vyznění Čapkových próz. Jednotlivec nemůže být zbaven odpovědnosti za společenské zlo, a to ani svým strachem. Postoj lidských ovcí je ironizován: „Ať mě zabijí, jen když mě vedou.“ A jinde: „Tolik nenávisti, pane bože! Co se to jenom s lidmi stalo! Asi se přes noc všechno změnilo. … Pan Varga si tesklivě připomněl své vdovství. Kdyby nebožka žena byla živa – ta by se snad nezměnila?“ Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje …osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi. Čapek ironizuje snahu moci podřídit společnost mechanizovanému řádu a vyzdvihuje jednotlivce, jenž se dokáže v komplikovaném světě samostatně rozhodovat.

I zde obdivujeme autorovo jazykové mistrovství, třeba výrazový ohňostroj ve Vynálezci, do nějž Čapek stvořil na čtyřicet nových, neexistujících slov, jež přitom vnímáme jako známá, třebaže jde o autorovy novotvary.

V současné době, pro kterou je znovu příznačná propast mezi úlisnými slovy a hrozivými činy, oceníme důsledné mravní vyznění Čapkových próz. Jednotlivec nemůže být zbaven odpovědnosti za společenské zlo, a to ani svým strachem. Postoj lidských ovcí je ironizován: „Ať mě zabijí, jen když mě vedou.“ A jinde: „Tolik nenávisti, pane bože! Co se to jenom s lidmi stalo! Asi se přes noc všechno změnilo. … Pan Varga si tesklivě připomněl své vdovství. Kdyby nebožka žena byla živa – ta by se snad nezměnila?“

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073358549
ISBN:	9788073358549
Vydání:	V nakladatelství Leda vydání první
Vydáno v:	Voznice
Vystaveno:	1. 10. 2024 21:29
Číslo položky:	1011077

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora