Božena Němcová
Babička

1999 | Nakladatelství Lidové noviny

Naše vydání Babičky bylo jejím posledním vydáním ve 20. století. Zvolili jsme text prvního vydání z roku 1855, abychom zachytili bezprostřední tvůrčí záměr bez následné korekce a retuší 2. vydání.

Editorka komentáře s velkou badatelskou zkušeností tentokrát sestoupila hluboko do pramenů a s jistým rizikem pravdě…podobných výsledků se pokusila zrekonstruovat proces vlastního psaní a detailní okolnosti vydání díla. Vznikl tak strhující autentický popis tvůrčího aktu, který vnáší do tradiční interpretace nové znepokojivé otázky.

Edice Robert Adam, komentář Jaroslava Janáčková a Robert Adam. Naše vydání Babičky bylo jejím posledním vydáním ve 20. století. Zvolili jsme text prvního vydání z roku 1855, abychom zachytili bezprostřední tvůrčí záměr bez následné korekce a retuší 2. vydání.
…
Editorka komentáře s velkou badatelskou zkušeností tentokrát sestoupila hluboko do pramenů a s jistým rizikem pravděpodobných výsledků se pokusila zrekonstruovat proces vlastního psaní a detailní okolnosti vydání díla. Vznikl tak strhující autentický popis tvůrčího aktu, který vnáší do tradiční interpretace nové znepokojivé otázky.

Edice Robert Adam, komentář Jaroslava Janáčková a Robert Adam.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	355
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071063282
ISBN:	9788071063285
Edice:	Česká knižnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 3. 2023 9:59
Číslo položky:	527952

O autorovi

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora