Karel Michl, Zdeněk Menec
Babiččino údolí

1976 | Nakladatelství Albatros

Fotografie: Zdeněk Menec Překrásné fotografie s úryvky z děl o Boženě Němcové, převážně z Babičky. „Tancovala krásná panna, celičkou noc mezi jiřinama. Hluché květy nikde vůně, nožky tančí srdce stůně.“ . Fotografie: Zdeněk Menec Překrásné fotografie s úryvky z děl o Boženě Němcové, převážně z Babičky. „Tancovala krásná panna, celičkou noc mezi jiřinama. Hluché květy nikde vůně, nožky tančí srdce stůně….“ .

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý lehce zašlá obálka, lehce špinavá obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	104 s., fot
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2025 10:34
Číslo položky:	1474218

O autorech

Karel Michl

* 1. 1. 1898, Dobré † 25. 2. 1982, Čížová-Nová Ves Prozaik, autor knih pro děti a vlastivědných a kulturněhistorických publikací Do obecné školy chodil v Dobré. Od roku 1908 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, 1910 přešel do druhého ročníku měšťanské školy v Dobrušce, po jejím ukončení studoval od roku 1913 učitelský ústav v Hradci Králové. Ve třetím ročníku, v květnu 1916, narukoval do armády a po krátkém výcviku byl odvelen do etapní služby na rumunskou frontu . Konec války strávil ve Vídni . Na podzim 1918 vstoupil do služeb Československé armády, jako dobrovolník odjel bojovat na Slovensko proti Maďarům, padl však do zajetí a byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho zachránil zákrok vojenské dohodové mise v Budapešti, který československým zajatcům zaručoval zacházení jako s příslušníky dohodových armád. Byl propuštěn, a ještě na sklonku 1918 se vrátil domů. 1919–45 se věnoval pedagogické práci, postupně učil v různých místech východních Čech . 1945 se stal místopředsedou Revolučního okresního národního výboru v Hradci Králové, krátce pracoval v Praze na ministerstvu školství a osvěty, po únoru 1948 vedl hradeckou pobočku Československého rozhlasu a 1950–58 působil ve funkci ředitele Krajského muzea v Hradci Králové. Po odchodu do důchodu žil v Hradci Králové, Praze a v Čížové na Písecku. 1936 se seznámil s Jaromírem Johnem, s nímž až do 1951 vedl bohatou korespondenci; dal rovněž podnět k založení Vlastivědného muzea v Dobrušce . Přispíval do periodik: Rudé právo, Kohoutek, Tvorba , Panoráma, Pochodeň , Var aj. 1924–27 redigoval vlastivědný sborník Od kladského pomezí . V Tvorbě publikoval také pod pseudonymem ...

Více od autora