Guy Gilbert
Až do krajnosti : Kněz mezi mladými na okraji společnosti

1994 | Nakladatelství Portál

Co odpovědět znásilněné dívce, která požaduje potrat? Jak se postarat o mladé provinilce bez domova? Jak je vracet po návratu z vězení k normálnímu životu? Jak jim zprostředkovat základní lidské hodnoty, když je nikdy nepoznali? Na podobné otázky odpovídá G. Gilbert ve své knize i při své práci s mladými.

Co odpovědět znásilněné dívce, která požaduje potrat? Jak se postarat o mladé provinilce bez domova? Jak je vracet po návratu z vězení k normálnímu životu? Jak jim zprostředkovat základní lidské hodno…ty, když je nikdy nepoznali? Na podobné otázky odpovídá G. Gilbert ve své knize i při své práci s mladými.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Pavel Bosák
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071780081
ISBN:	9788071780083
Překladatel:	Otomar Radina
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2022 16:36
Číslo položky:	446672

O autorovi

Guy Gilbert

Guy Gilbert je nekonformní francouzský římskokatolický kněz. Svůj život zasvětil zejména práci s mladými lidmi na okraji společnosti. Za svou činnost obdržel Řád čestné legie. Guy Gilbert pochází z křesťanské rodiny, měl 14 sourozenců. Knězem chtěl být „vždycky“ – své povolání uslyšel ve 13 letech. V roce 1948 vstoupil do semináře v Alžírsku. Proti své vůli se musel účastnit alžírské války, v níž v letech 1954–1962 sloužil jako zdravotník. „Díky své službě v armádě jsem se rozhodl být knězem právě v Alžírsku. Z té země prakticky všichni křesťané utekli do Francie a zbylo tam jen muslimské obyvatelstvo. Cítil jsem, že právě pro službu v Alžírsku jsem povolán. A tak jsem se ocitl sám uprostřed muslimů, kde jsem se začal starat o tamní mládež, zvláště pak o tu její část, která žila na hraně zákona či rovnou za ní,“ uvedl Gilbert. V Alžírsku zůstal do roku 1970. Pak se vrátil do Paříže, kde se opět soustředil na práci s mladými delikventy v 19. pařížském obvodu, kde žila početná komunita potomků Evropanů, narozených v Alžírsku. „Měl jsem tenkrát svoji motorku a spolu s dalšími kněžími jsme šli do ulic mezi mladé výtržníky a zlodějíčky... Setkal jsem se s násilím, které jsem do té doby vůbec neznal. Vyrůstal jsem v milující rodině..., kde nebylo po násilí ani stopy. Evangelium mne také nenaučilo násilí, ale lásce a jemnosti. A najednou jsem byl konfrontován s agresivitou,“ řekl Gilbert. Později koupil rozpadlý statek v jižní Francii. Spolu s mladými lidmi zde vybudoval centrum, které jim má umožnit návrat do běžného života. Je to místo, kde pracují, starají se o zvířata, jsou v kontaktu s přírodou a mohou také rozvíjet sebe sama. Zájemci o život na statku se počítají na stovky, přijmout mohou každoročně jen deset. Výsledky považuje Gilbert za velice dobré, ačkoli k „zázračným znovuzrozením“ dochází jen málokdy: „Jsou to lidé, kteří nemají žádné vzdělání, často ani nechodí do školy, páchají nejrůznější kriminální činnos...

Více od autora