George Tabori
Autodafé : vzpomínky

2005 | Nakladatelství Prostor

Povídkový soubor Autodafé spojuje sebereflexe, sebeironie, hravost, parodie a hlavně bohaté příběhy velkého života. Kdo by chtěl alespoň poznat, kde je Taboriho vyprávění více osobní než faktické povahy, ten je odkázán na mimoliterární doklady . Pohybujeme se v širokém rozpětí mezi kavárnou a koncentrákem, chodíme zadn…ími schodišťmi historie. Pohlédneme-li na fotografii rodiny Taboriových z časů budapešťské idyly, kde ještě otce a příbuzné nestačil vymazat holocaust, počíná si autor v líčení osudů svých příbuzných právě jako šikovný fotograf. Motivů z této autobiografické povídky Tabori využil v jedné ze svých her . Jeden z recenzentů dramatikových vzpomínek trefně připomíná Taboriho výrok, že jeho nejmilejší autobiografií je ta od André Malrauxe nazvaná Antimémoires – z jednoho prostého důvodu: totiž že autor lhal.
Autorův životní příběh nejenže určuje jeho texty, ale je i podmínkou pro jejich recepci. Své práce píše až na výjimky anglicky a do němčiny je už tradičně překládá Ursula Grützmacher-Taboriová. Angličtinu si jako primární vyjadřovací Tabori zvolil během emigrace ve Velká Británii a Spojených státech, za mateřštinu však označuje maďarštinu; o němčině pak mluví jako o „jazyku tet a strýců“. Přestože výchozím jazykem Taboriho textů je angličtina, jazykem jejich primární recepce je němčina; od roku 1971 totiž nebyla většina jeho prací v anglickém originále vůbec publikována.
Vzpomínky kosmopolitního dramatika sice nepřinášejí nic epochálně nového, žádné velké a moudré bilancování, v tom je ale právě jejich moudrost. Jsou krásným záznamem života člověka, jehož humor vázne v krku, jenž rozumí ráně i noži. Navíc jejich autor žije a pracuje dál, s dalším životem vznikají další vzpomínky. Povídkový soubor Autodafé spojuje sebereflexe, sebeironie, hravost, parodie a hlavně bohaté příběhy velkého života. Kdo by chtěl alespoň poznat, kde je Taboriho vyprávění více osobní než faktické pova…hy, ten je odkázán na mimoliterární doklady . Pohybujeme se v širokém rozpětí mezi kavárnou a koncentrákem, chodíme zadními schodišťmi historie. Pohlédneme-li na fotografii rodiny Taboriových z časů budapešťské idyly, kde ještě otce a příbuzné nestačil vymazat holocaust, počíná si autor v líčení osudů svých příbuzných právě jako šikovný fotograf. Motivů z této autobiografické povídky Tabori využil v jedné ze svých her . Jeden z recenzentů dramatikových vzpomínek trefně připomíná Taboriho výrok, že jeho nejmilejší autobiografií je ta od André Malrauxe nazvaná Antimémoires – z jednoho prostého důvodu: totiž že autor lhal.
Autorův životní příběh nejenže určuje jeho texty, ale je i podmínkou pro jejich recepci. Své práce píše až na výjimky anglicky a do němčiny je už tradičně překládá Ursula Grützmacher-Taboriová. Angličtinu si jako primární vyjadřovací Tabori zvolil během emigrace ve Velká Británii a Spojených státech, za mateřštinu však označuje maďarštinu; o němčině pak mluví jako o „jazyku tet a strýců“. Přestože výchozím jazykem Taboriho textů je angličtina, jazykem jejich primární recepce je němčina; od roku 1971 totiž nebyla většina jeho prací v anglickém originále vůbec publikována.
Vzpomínky kosmopolitního dramatika sice nepřinášejí nic epochálně nového, žádné velké a moudré bilancování, v tom je ale právě jejich moudrost. Jsou krásným záznamem života člověka, jehož humor vázne v krku, jenž rozumí ráně i noži. Navíc jejich autor žije a pracuje dál, s dalším životem vznikají další vzpomínky.

Stav

Kniha je lehce cítit kouřem, jinak je v moc hezkém stavu.

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Kniha je lehce cítit kouřem, jinak je v moc hezkém stavu.
Vazba:	pevná
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072601334
ISBN:	9788072601332
Překladatel:	Petr Štědroň
Edice:	68. svazek ed. 68. svazek ed. Střed
Vydání:	V českém jazyce vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2022 15:33
Číslo položky:	390439

O autorovi

George Tabori

George Tabori byl spisovatel, dramatik a divadelní režisér maďarského původu. Hlavním tématem Taboriho her je netradiční pohled na židovství a holokaust. Pomocí grotesky, ironie a humoru klade otázky po smyslu kultury a náboženství. Tabori napadá stereotypy, klišé a dogmata a dává je do příkrého kontrastu s obyčejným lidským osudem. George Tabori byl výjimečným zjevem na divadelní scéně především německy mluvících divadel. Jeho hry byly přeloženy do mnoha jazyků a uváděny v nejprestižnějších světových divadlech. Narodil se v Budapešti jako druhý syn Kornélovi Táborimu a Else Táboriové. Jeho otec byl známým maďarským novinářem a sympatizantem levicového hnutí. Díky jeho členství v organizaci Liga na ochranu dětí byl malý Tabori vyslán na několikaměsíční ozdravný pobyt do Švýcarska. Mezi světovými válkami si Taboriho otec založil cestovní kancelář. Taboriho otec zemřel v koncentračním táboře Osvětim v roce 1944. Matce a staršímu bratrovi Paulovi se podařilo uprchnout před nacismem ve třicátých letech do Anglie. Na přání otce se vyučil v hotelové branži. Pracoval v Berlíně, v Drážďanech a v Budapešti. V roce 1936 se vydal na cestu do Anglie i George. Jeho bratr Paul už v té době působil jako novinář a spisovatel, byl členem anglického PEN klubu. Jako balkánský korespondent BBC odjel Tabori do Bulharska, Istanbulu, Káhiry a nakonec do Jeruzaléma. Zde si změnil jméno na Turner, protože vysílal relace do Maďarska a nechtěl ohrozit své příbuzné v Maďarsku. Po válce se dozvídá kuriózní věc, že stanice byla fingovaná a nic nevysílala. V Jeruzalémě se v roce 1942 seznámil se svou první ženou Hannou Freundovou z Darmstadtu. V té době napsal Tabori své dva první romány. Ten první se ztratil, ten druhý slavil úspěch. V roce 1954 se Tabori rozvedl. Oženil se ještě dvakrát: s Vivecou Lindfors a s německou herečkou Ursulou Höpfnerovou, se kterou ži...

Více od autora