Jaromír Neumann
Auguste Renoir : [Obr. monografie]

1975 | Nakladatelství Odeon

Autor seznamuje s životem a dílem význačného francouzského malíře, grafika a sochaře. Renoir vyšel z courbetovského realismu a brzy se připojil jako jeden z prvních k hnutí francouzských impresionistů . V jeho díle však záhy začíná převažovat osobité podání ženského aktu, charakteristické zejména pro jeho vrcholné, tzv…. perleťové období. Díla jeho stáří se vyznačují jasností a šťastnou vyrovnaností. Renoirovi se podařilo znovu oživit techniku lazurních nátěrů, což bylo velkým přínosem pro další vývoj francouzského moderního malířství.
2.vydání Autor seznamuje s životem a dílem význačného francouzského malíře, grafika a sochaře. Renoir vyšel z courbetovského realismu a brzy se připojil jako jeden z prvních k hnutí francouzských impresionistů… . V jeho díle však záhy začíná převažovat osobité podání ženského aktu, charakteristické zejména pro jeho vrcholné, tzv. perleťové období. Díla jeho stáří se vyznačují jasností a šťastnou vyrovnaností. Renoirovi se podařilo znovu oživit techniku lazurních nátěrů, což bylo velkým přínosem pro další vývoj francouzského moderního malířství.
2.vydání

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	85, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Malá galerie
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2025 6:48
Číslo položky:	1229180

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora