Karel Berka
Aristoteles

1966 | Nakladatelství Orbis

Profil velkého systematika starověku, posledního řeckého filosofa-optimisty a zaníceného empirika kreslí monografie na společenském pozadí. Objasňuje jeho názory logické, přírodovědné, filosofické a společenskovědní. Potésleduje dějiny aristotelismu. Závěrem jsou otištěny jednak výňatky z Aristotelova díla, jednak soud…y různých myslitelů o něm. Profil velkého systematika starověku, posledního řeckého filosofa-optimisty a zaníceného empirika kreslí monografie na společenském pozadí. Objasňuje jeho názory logické, přírodovědné, filosofické a s…polečenskovědní. Potésleduje dějiny aristotelismu. Závěrem jsou otištěny jednak výňatky z Aristotelova díla, jednak soudy různých myslitelů o něm.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	201
Jazyk:	česky
Překladatel:	Antonín Kříž
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Portréty
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2026 13:32
Číslo položky:	1633776

O autorovi

Karel Berka

Karel Berka byl český filosof a logik. Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech. Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd . Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd , koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky. Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina. Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metodologie a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.

Více od autora