Aristokrat : život Zdeňka Sternberga

Vladimír Votýpka

Paseka | 2010

Kategorie:

Biografie, memoáry a korespondence 10673x
Historie 9816x

Evropská historie 1330x

Štítky:

899 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	303
Jazyky:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788074320514
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	po 22. ledna 2024 18:29
Číslo položky:	738041

Popis
Komentáře

Podtitul: Život Zdeňka Sternberga

Publikace zachycuje osudy člena významného českého šlechtického rodu na pozadí politických a společensko-sociálních událostí dvacátého století. Ústřední postava knihy, Zdeněk Sternberg, prožil svůj život ve třech společenských etážích. Mládí strávil mezi privilegovanou aristokracií, po konfiskaci rodového majetku propadl rovnou do společenského suterénu mezi politické vyděděnce a pět let pracoval v dolech na Ostravsku, kde jako ostatní "černí baroni" měl jediné právo a sice právo na práci. Po návratu do civilu s obtížemi hledal zaměstnání, takže nakonec přijal místo kulisáka v Hudebním divadle. Krátce po srpnových událostech emigroval do Rakouska, kde poprvé zažil výsadu svobodně rozhodovat o svém povolání. Po roce devadesát se vrátil do míst svého dětství - na středověký hrad v Posázaví, natrvalo se tam usadil a jako sedmdesátiletý se začal s mimořádným elánem a zaujetím věnovat správě rodového majetku a renovaci hradu s jeho vnitřním zařízením. Autor dodržuje obvyklou chronologickou strukturu životopisného vyprávění s nadhledem vypravěče, ale po osobním setkání s ústřední postavou knihy přechází do bezprostřední ich-formy, do vyprávění v první osobě.

Komentáře ke knize

Vladimír Votýpka 11x

Vladimír Votýpka je český spisovatel, žurnalista a fotograf. Vladimír Votýpka se narodil roku 1932 v Praze a s žurnalistikou přišel do styku během gymnaziálních let, kdy spolupracoval se sportovní redakcí deníku Svobodné slovo. Po maturitě studoval krátkou dobu na evangelické bohoslovecké fakultě a to v tehdejších politických poměrech stačilo jako důvod, aby nesměl vykonávat povolání redaktora. Nastoupil proto do zaměstnání v pražském projektovém ateliéru, pravidelně psal pro měsíční periodika Orbisu Im Herzen Europas, Wir und Sie a La vie Tchécoslovaque, určené pro zahraničí, spolupracoval s Propagační tvorbou a přispíval do obrazových týdeníků. O něco později se jeho články a povídky začaly objevovat i v časopisech pro děti a mládež. V normalizační době po Pražském jaru přijal místo redaktora a současně fotografa závodního časopisu československého tranzitního plynárenského podniku Transgas, kde mohl pracovat v relativně nezávislém prostředí. V té době už shromažďoval materiál pro svou knihu o české aristokracii, která vyšla až po pětadvaceti letech pod názvem Příběhy české šlechty . Její pokračování Návraty české šlechty následovalo o pět let později a po dalších pěti letech vycházejí Paradoxy české šlechty, závěrečná část triptychu.