Knihy
Umění a architektura
Architektura
Ivan Borkovský
Architektura v českém národním dědictví

Ivan Borkovský
Architektura v českém národním dědictví

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Publikace vyšla z koncepce a materiálů výstavy "Architektura v českém a slovenském národním dědictví", uspořádané r. 1952 v Praze. Slovem i obrazem sleduje tisíciletý vývoj architektury a stavebnictví v českých zemích. Publikace vyšla z koncepce a materiálů výstavy "Architektura v českém a slovenském národním dědictví", uspořádané r. 1952 v Praze. Slovem i obrazem sleduje tisíciletý vývoj architektury a stavebnictví… v českých zemích.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý bez obálky, předsádka s fleky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	877
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Wirth
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Architektúra
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2026 9:45
Číslo položky:	1780019

O autorovi

Ivan Borkovský

Ivan Borkovský byl ukrajinský archeolog specializující se na dějiny raného středověku, působící především na území Prahy a mapující tedy vývoj pražské aglomerace ve středověku. Patří k zakladatelským osobnostem české středověké archeologie. Pocházel z rakouské Haliče. Po převzetí moci bolševiky v Rusku emigroval roku 1918 do Prahy, kde vystudoval archeologii na FF UK . Na počátku své kariéry se chtěl věnovat eneolitu, ale v roce 1925 začal velký archeologický výzkum na Pražském hradě a Borkovský se ho zúčastnil, od roku 1926 již jako asistent Karla Gutha, vedoucího tohoto výzkumu. Od roku 1930 se staral o sbírky J. A. Jíry na Hanspaulce a analýza zde uložené raně středověké keramiky mu pomohla rozlišit tzv. pražský typ . V letech 1933-1945 byl profesorem archeologie a dvakrát také rektorem na exilové Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. V roce 1943 se stal vedoucím prací na Pražském hradě a této činnosti se věnoval do roku 1974. Roku 1961 obhájil doktorskou dizertační práci Pražský hrad ve světle nových výzkumů. Mimoto provedl na území hlavního města další výzkumy, např. v Anežském klášteře, Betlémské kapli, Bartolomějské ulici, účastnil se i výzkumu na Vyšehradě. Po druhé světové válce pokračoval s pracemi na Pražském hradě, v roce 1952 objevil kostel Panny Marie mezi II. a IV. nádvořím. V letech 1947-1954 provedl archeologický výzkum na Levém Hradci, kde objevil rotundu sv. Klimenta. Je pohřben spolu se svou partnerkou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím otcem malířem Václavem Jansou na Olšanských hřbitovech v Praze.

Více od autora