Michel Foucault
Archeologie vědění

2016 | Nakladatelství Herrmann & synové

V disciplinách dějin myšlení, idejí, vědy a filozofie došlo k výraznému posunu, neboť analýza se již nezaměřuje na "epochy" či "věky", nýbrž k fenomenu zlomu. Zrodila se snaha pod velkou kontinuitou myšlení nalézt přerušení, jejichž statut i povaha jsou velice rozmanité. Tato nová forma historického výzkumu si musí vyt…vořit vlastní teoretickou soustavu, poněvadž dějiny myšlení, poznání, filozofie a literatury rozmnožují diskontinuity, zatímco historie ve vlastním smyslu slova se opírala o zachování stabilních struktur. Foucault příčinu dvojkolejnosti historického výzkumu nachází ve "zproblematizování dokumentu" - primárním cílem již není dokument interpretovat, ale definovat jednotky a vztahy ve struktuře samotného dokumentárního materiálu. Tradiční historie nechávala promluvit prvky, mající často neverbální povahu, současná pracuje s masou prvků, které by měly být izolovány, uvedeny do vzájemných vztahů a uspořádány do souborů. Historický výzkum směřuje k archeologii ve smyslu úsilí o vlastní popis prvku... Tohoto východiska francouzský strukturalista využívá k vymezení metodiky k postižení historických proměn diskursu. V disciplinách dějin myšlení, idejí, vědy a filozofie došlo k výraznému posunu, neboť analýza se již nezaměřuje na "epochy" či "věky", nýbrž k fenomenu zlomu. Zrodila se snaha pod velkou kontinuitou m…yšlení nalézt přerušení, jejichž statut i povaha jsou velice rozmanité. Tato nová forma historického výzkumu si musí vytvořit vlastní teoretickou soustavu, poněvadž dějiny myšlení, poznání, filozofie a literatury rozmnožují diskontinuity, zatímco historie ve vlastním smyslu slova se opírala o zachování stabilních struktur. Foucault příčinu dvojkolejnosti historického výzkumu nachází ve "zproblematizování dokumentu" - primárním cílem již není dokument interpretovat, ale definovat jednotky a vztahy ve struktuře samotného dokumentárního materiálu. Tradiční historie nechávala promluvit prvky, mající často neverbální povahu, současná pracuje s masou prvků, které by měly být izolovány, uvedeny do vzájemných vztahů a uspořádány do souborů. Historický výzkum směřuje k archeologii ve smyslu úsilí o vlastní popis prvku... Tohoto východiska francouzský strukturalista využívá k vymezení metodiky k postižení historických proměn diskursu.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	318
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087054431
ISBN:	9788087054437
Překladatel:	Čestmír Pelikán
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2025 12:26
Číslo položky:	1231383

O autorovi

Michel Foucault

Michel Foucault byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof, sociolog a psycholog. Byl také historik filozofie, představitel filozofického strukturalismu a postmoderní filozofie, historik a teoretik kultury. Jeho dílo lze rozčlenit do několika období, tradičně je přijímáno dělení na období „fenomenologické“, „archeologické“, „genealogické“ a „etické“. Narodil se roku 1926 ve městě Poitiers jako Paul-Michel Foucault v rodině chirurga. Po maturitě si jeho otec přál, aby se stal lékařem, ale Paula-Michela zajímal spíše dějepis a literatura. Již v době studia na jezuitské Collège Saint-Stanislas byl zvláštním žákem, ale jeho odlišnost se plně projevila až na pařížské École normale supérieure, kam byl přijat roku 1946 a kde navštěvoval školního psychologa. Několikrát se pokusil spáchat sebevraždu . Během studií byl politicky neorganizovaný, ale v letech 1950 až 1953 byl členem komunistické strany Francie, ke které ho přivedl jeho přítel Louis Althusser. Později se z něj však stal vášnivý antistalinista. Po dokončení studií vyučoval na univerzitě v Lille jako asistent psychologie. V r. 1955 opustil Francii a strávil část svého života v Uppsale, Varšavě a Hamburku. Do Francie se vrátil až v roce 1960 a dokončil doktorát. Vyučoval na univerzitě v Clermont-Ferrand a po celou dobu jeho působení na zdejší půdě byla jeho oficiálním oborem psychologie. Od poloviny 60. let se Foucault angažoval i politicky . Mezi místa jeho dalšího působení patří také Tunisko a později Centre universitaire expériemental ve Vincennes, kde se Foucault stal ředitelem. Jeho kariéra zde byla přerušena, když byl zvolen do Collège de France, kde v r. 1970 přednesl svou inaugura...

Více od autora