Slavomír Ravik
Apokalypsa

2009 | Nakladatelství Triton

Malíř Jan Souček dávno snil o výtvarném ztvárnění apokalypsy. Svým dílem měl vyzkoušeny výtvarné finesy, které umožňují ztvárnit i nepochopitelné, nepopsatelné a neviditelné. Měl však trému před malíři, kteří se o totéž pokusili v minulosti, zejména před Albrechtem Dürerem. To bylo ovšem zbytečné, protože Mistr Albrech…t Dürer maloval Zjevení sv. Jana čili apokalypsu na přelomu 15. a 16. století, což tu hraje svou roli. I Dürer by totiž své dřevoryty tvořil dnes jinak než před půl tisíciletím. Sotva by si dnes dovolil vytvořit realistického Boha s vousy jako pečlivého účetního, který v dávných lidských představách sečítal ve svých knihách naše přečiny. Rovněž já jsem usiloval o vlastní text apokalypsy a zároveň sledoval Jana Součka, v mých představách nového Mistra apokalypsy. Poprvé jsme se osobně setkali v Bonnu v roce 1991 a dohodli jsme se, že na tomto náročném díle budeme spolupracovat; já svým textem, on svými grafikami. Stalo se. Aniž bychom jeden druhého omezovali, vzájemně jsme se inspirovali. Zasvěcení čtenáři bible vědí, že Zjevení sv. Jana je vůbec nejsložitější pasáží bible a že s interpretací apokalypsy dodnes zápolí teologové všech náboženských hnutí. Malíř Souček ji zpodobnil na 22 listech, z nichž každý odpovídá jedné z 22 kapitol apokalypsy. Víme, že se v této knize, kterou přečteme za dvě hodiny, ale můžeme nad ní hloubat celý život, vyskytují šelmy a andělé a pečetě a svitky, i zhouba, která má postihnout celé lidstvo. Zejména s koncem každého století či tisíciletí pociťují lidé strach z přelomu doby. Dnes o to aktuálněji, že naše doba je dokonce naší vlastní zásluhou navštívena možným koncem více než kterákoli jiná. Cítíme, že kdesi za horizontem času vychází nová civilizační etapa, jsme na tahu, a Součkovo dílo, které nás může přimět i ke zpytování svědomí, přišlo v pravý čas.Vraťme se však ke smyslu apokalypsy. Každá sekta se snaží využít čísel a obrazů v textu, kreslí do detailu počty nás, kdo budeme zatraceni nebo uchráněni, hledá tajemství prokletého sledu vládců. Neboť každý čas v Janově vyprávění nacházel sám sebe, a sled posledních dnů podle koloritu, technických možností a podoby času. Ve skutečnosti je všechno mnohem prostší. Neboť každého z nás čeká jednoho dne naše vlastní apokalypsa, náš zcela osobní konec světa. I tohle cítil Honza Souček, a tudíž pospíchal, aby stihl všechno, co by nám tu rád zanechal. Vždycky pospíchali velcí duchové, a tento aktivní rod, který v každé vteřině usiloval, jako by šlo o všechno, vytvořil nejprve antiku a pak i celou evropskou civilizaci.o autorech: Slavomír Pejčoch-Ravik V literatuře zeširoka rozprostřel svou tematickou radlici. Tento absolvent Filozofické fakulty, postgraduálu na Vysoké škole ekonomické a na Bagdádské univerzitě se sice zprvu zabýval válečnými dějinami, brzy však začal hledat tajemství tohoto světa a tušit nebezpečí jeho zkázy. Jeho zprávu o apokalyptické vizi, nazvanou Pandořina skříňka, která pronikla kdysi do Spolkové republiky Německo, přivezl zvenčí Malíř Jan Souček dávno snil o výtvarném ztvárnění apokalypsy. Svým dílem měl vyzkoušeny výtvarné finesy, které umožňují ztvárnit i nepochopitelné, nepopsatelné a neviditelné. Měl však trému před malíř…i, kteří se o totéž pokusili v minulosti, zejména před Albrechtem Dürerem. To bylo ovšem zbytečné, protože Mistr Albrecht Dürer maloval Zjevení sv. Jana čili apokalypsu na přelomu 15. a 16. století, což tu hraje svou roli. I Dürer by totiž své dřevoryty tvořil dnes jinak než před půl tisíciletím. Sotva by si dnes dovolil vytvořit realistického Boha s vousy jako pečlivého účetního, který v dávných lidských představách sečítal ve svých knihách naše přečiny. Rovněž já jsem usiloval o vlastní text apokalypsy a zároveň sledoval Jana Součka, v mých představách nového Mistra apokalypsy. Poprvé jsme se osobně setkali v Bonnu v roce 1991 a dohodli jsme se, že na tomto náročném díle budeme spolupracovat; já svým textem, on svými grafikami. Stalo se. Aniž bychom jeden druhého omezovali, vzájemně jsme se inspirovali. Zasvěcení čtenáři bible vědí, že Zjevení sv. Jana je vůbec nejsložitější pasáží bible a že s interpretací apokalypsy dodnes zápolí teologové všech náboženských hnutí. Malíř Souček ji zpodobnil na 22 listech, z nichž každý odpovídá jedné z 22 kapitol apokalypsy. Víme, že se v této knize, kterou přečteme za dvě hodiny, ale můžeme nad ní hloubat celý život, vyskytují šelmy a andělé a pečetě a svitky, i zhouba, která má postihnout celé lidstvo. Zejména s koncem každého století či tisíciletí pociťují lidé strach z přelomu doby. Dnes o to aktuálněji, že naše doba je dokonce naší vlastní zásluhou navštívena možným koncem více než kterákoli jiná. Cítíme, že kdesi za horizontem času vychází nová civilizační etapa, jsme na tahu, a Součkovo dílo, které nás může přimět i ke zpytování svědomí, přišlo v pravý čas.Vraťme se však ke smyslu apokalypsy. Každá sekta se snaží využít čísel a obrazů v textu, kreslí do detailu počty nás, kdo budeme zatraceni nebo uchráněni, hledá tajemství prokletého sledu vládců. Neboť každý čas v Janově vyprávění nacházel sám sebe, a sled posledních dnů podle koloritu, technických možností a podoby času. Ve skutečnosti je všechno mnohem prostší. Neboť každého z nás čeká jednoho dne naše vlastní apokalypsa, náš zcela osobní konec světa. I tohle cítil Honza Souček, a tudíž pospíchal, aby stihl všechno, co by nám tu rád zanechal. Vždycky pospíchali velcí duchové, a tento aktivní rod, který v každé vteřině usiloval, jako by šlo o všechno, vytvořil nejprve antiku a pak i celou evropskou civilizaci.o autorech: Slavomír Pejčoch-Ravik V literatuře zeširoka rozprostřel svou tematickou radlici. Tento absolvent Filozofické fakulty, postgraduálu na Vysoké škole ekonomické a na Bagdádské univerzitě se sice zprvu zabýval válečnými dějinami, brzy však začal hledat tajemství tohoto světa a tušit nebezpečí jeho zkázy. Jeho zprávu o apokalyptické vizi, nazvanou Pandořina skříňka, která pronikla kdysi do Spolkové republiky Německo, přivezl zvenčí

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	55
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073873257
ISBN:	9788073873257
Ilustrátor:	Jan Souček
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2024 15:54
Číslo položky:	771943

O autorovi

Slavomír Ravik

Slavomír Pejčoch, píšící pod pseudonymem Slavomír Ravik , byl český spisovatel a historik. Narodil se v malé obci na Vysočině, vystudoval Obchodní akademii ve Znojmě a pak moderní historii na Filozofické fakultě UK. Na College of Arts bagdádské univerzity studoval arabštinu a pak v Československu pracoval jako novinář. V roce 1968 byl tiskovým tajemníkem reformních ministrů Václava Valeše a Oty Šika. Od 70. let byl nucen pracovat v podniku Meta. Po roce 1989 pracoval pro vládu a byl konzultantem NATO v oblasti médií. Po řadu let byl poradcem Miloše Zemana a autorem nesčetných kritických analýz, zčásti vydaných tiskem. Zemřel roku 2020 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jeho synem byl historik Ivo Pejčoch. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavomír Pejčoch na slovenské Wikipedii.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…