Knihy
Cizojazyčné
Německy (Deutsch)
Vítězslav Nezval
Antonín Slavíček, ein grosser tschechischer Mal...

Vítězslav Nezval: Antonín Slavíček, ein grosser tschechischer Maler

Vítězslav Nezval, Antonín Slavíček
Antonín Slavíček, ein grosser tschechischer Maler : [Obrazová monografie

1955 | Nakladatelství Artia

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	53, [5]
Jazyk:	německy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 7. 2024 10:34
Číslo položky:	915252

O autorech

Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec , člen Komunistické strany Československa, vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru. Narodil se v rodině venkovského učitele v Biskoupkách na Moravě, od roku 1903 bydlel v Šemíkovicích, kde navštěvoval jednotřídní školu a na které ve svém díle často vzpomínal . Od roku 1911 studoval gymnázium v Třebíči, které dokončil roku 1919. Za první světové války byl odveden, ale po dvou měsících byl z armády propuštěn. Jeden semestr studoval právnickou fakultu v Brně, pak přestoupil na filosofickou fakultu v Praze . Brno si však oblíbil a toto město ho velmi ovlivnilo. Roku 1922 vstoupil do Devětsilu, v jeho rámci se podílel na založení poetismu, nového básnického směru. Chtěl být metodou, jak nahlížet na život, aby byl básní.). Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí. Roku 1924 vstoupil do KSČ. Pracoval v redakci Masarykova slovníku naučného , poté se věnoval pouze spisovatelství. Nějakou dobu působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových novinách atd. Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do Sovětského svazu, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty , pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů v ČSR , kterou roku 1938 rozpustil. Po druhé světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby je poznamenána stylem budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu. Již v roce 1923 mu Jan Bartoš sestavil horoskop. Nezval studoval knihy o astrologii, předpověděl i vlastní smrt, tvrdil, že zemře o Velikonocích. Zájem o astrologii mu vydržel po celý život, v jeho pozůstalosti...

Více od autora

Antonín Slavíček

Antonín Slavíček byl český impresionistický malíř. Jedná se o vrcholného představitele českého umění kolem roku 1900, který vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začal tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. Díla tvořil v Hostišově v oblasti zvané Česká Sibiř, kam jezdil za spisovatelem Janem Herbenem. V letech 1903-1905 pobýval v Kameničkách u Hlinska. Krajinu Vysočiny zatoužil poznat po přečtení románu Západ z roku 1899 od Karla Václava Raise . Snažil se o zachycení rázu a proměn tamní krajiny. Jeho více než sedmdesátka obrazů, které zde namaloval, se považuje za jeho vrcholnou tvorbu. Vzhledem k tomu, že jeho žena Bohumila vyrostla ve středočeském Štolmíři, vznikly některé jeho obrazy také zde. Jde např. o obraz Kostel ve Štolmíři, který zachycuje místní monumentální barokní kostel sv. Havla. Dnes je obraz uložen v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Na konci života maloval zákoutí Prahy, která se stala jeho novou inspirací a hlavním tématem jeho pláten. Narodil se v Praze jako čtvrté dítě Jana Slavíčka, správce vysokých škol technických, a jeho manželky Pavlíny, rozená Mildnerové ze Semil. V letech 1881–1885 navštěvoval reálné gymnázium ve Spálené. Už jako školák se účastnil vydávání školního časopisu a troufal si vystoupit se svými kreslířskými pokusy i na veřejnosti. Jeho strýc, děkan, mu hodně pomáhal a umožnil mu cestu do Mnichova . Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka . Mařák přiměl Slavíčka, aby soukromě dostudoval gymnázium. Studium na akademii několikrát přerušil, patrně pro neshodu s Mařákem. V roce 1888 pravděpodobně z nešťastné lásky odešel do benediktinského kláštera v Rajhradu na Moravě. V letech 1894–1899 s Mařákovým ateliérem jezdil malovat do plenéru do o...

Více od autora