Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Stanislav Kostka Neumann
Anti-Gide, neboli, Optimismus bez pověr a ilusí

Stanislav Kostka Neumann
Anti-Gide, neboli, Optimismus bez pověr a ilusí

1950 | Nakladatelství Družstevní práce

Jak vznikla tato knížka? Chytala se válka proti sovětské zemi a jasně myslící lidé věděli, že válka proti SSSR je válkou proti pravdě a svobodě. Doba položila otázku "pro nebo proti". Tato atmosféra osvědčila podobné účinky jako fotografická vývojka, začala vyvolávat obrazy dosud utajených stránek lidské subjektivity, …způsobujíc třídění i v táboře těch, kdož se až dosud hlásili pod prapor pravdy a svobody. Určité "osobité rysy" skepse, ironie na tvářích i některých "přátel" sovětů se začaly měnit v hysterický pošklebek. A tak právě na nejnebezpečnější křižovatce dějin, ve chvíli, kdy se měla v poslání intelektuála uplatnit síla lidského ducha, způsobili tito lidé zmatek.
A v této chvíli duchovních krisí a konverzí zasáhl St. K. Neumann. Diagnosa jeho rozhořčené kritiky byla přezkoušena historií, zhuštěnou v šesti letech evropské krise. Dnes je možno říci, že v této zkoušce obstála čestně, vyjasnila základní otázky svobody, demokracie a lidského štěstí tak, jak je vždy chápali velicí lidé pravé kultury. Jak vznikla tato knížka? Chytala se válka proti sovětské zemi a jasně myslící lidé věděli, že válka proti SSSR je válkou proti pravdě a svobodě. Doba položila otázku "pro nebo proti". Tato atmosféra o…svědčila podobné účinky jako fotografická vývojka, začala vyvolávat obrazy dosud utajených stránek lidské subjektivity, způsobujíc třídění i v táboře těch, kdož se až dosud hlásili pod prapor pravdy a svobody. Určité "osobité rysy" skepse, ironie na tvářích i některých "přátel" sovětů se začaly měnit v hysterický pošklebek. A tak právě na nejnebezpečnější křižovatce dějin, ve chvíli, kdy se měla v poslání intelektuála uplatnit síla lidského ducha, způsobili tito lidé zmatek.
A v této chvíli duchovních krisí a konverzí zasáhl St. K. Neumann. Diagnosa jeho rozhořčené kritiky byla přezkoušena historií, zhuštěnou v šesti letech evropské krise. Dnes je možno říci, že v této zkoušce obstála čestně, vyjasnila základní otázky svobody, demokracie a lidského štěstí tak, jak je vždy chápali velicí lidé pravé kultury.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý odřené hrany desek	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
	Stav Velmi dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, odřené hrany desek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	136
Jazyk:	česky
Edice:	Svet
Vydání:	Vydání čtvrté, v Družstevní práci první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 10. 2024 10:28
Číslo položky:	1017823

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora