Jiří Padevět, Pavel Smejkal
Anthropoid

2017 | Nakladatelství Academia

Kniha mapuje místa spojená s aktivitou parašutistického výsadku, jehož příslušníci uskutečnili v r. 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.Publikace je chronologicky rozdělena do 3 oddílů - první popisuje mimopražské lokality, v nichž se parašutisté pohybovali od seskoku v Nehvizdech 29. …12. 1941 do přesunu do Prahy, druhý se věnuje jejich pobytu v Praze do 27. 5. 1942 a třetí přibližuje místa spjatá s vlastní akcí, útěkem a skrýváním atentátníků až po jejich boj s německými jednotkami v obklíčeném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, Heydrichovou smrtí a pátráním gestapa a represemi vůči podporovatelům a rodinným příslušníkům parašutistů. V závěru najdou čtenáři fotografie rodných domků sedmi výsadkářů včetně snímků pamětních desek a seznam jmen lidí popravených v souvislosti s pomocí při přípravě útoku. Objekty označené názvem ulice v češtině a v němčině a číslem popisným i orientačním jsou v jednotlivých oddílech průvodce číslovány a vyznačeny v mapách, které oddílům předcházejí. Text doprovází řada Kniha mapuje místa spojená s aktivitou parašutistického výsadku, jehož příslušníci uskutečnili v r. 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.Publikace je chronologicky roz…dělena do 3 oddílů - první popisuje mimopražské lokality, v nichž se parašutisté pohybovali od seskoku v Nehvizdech 29. 12. 1941 do přesunu do Prahy, druhý se věnuje jejich pobytu v Praze do 27. 5. 1942 a třetí přibližuje místa spjatá s vlastní akcí, útěkem a skrýváním atentátníků až po jejich boj s německými jednotkami v obklíčeném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, Heydrichovou smrtí a pátráním gestapa a represemi vůči podporovatelům a rodinným příslušníkům parašutistů. V závěru najdou čtenáři fotografie rodných domků sedmi výsadkářů včetně snímků pamětních desek a seznam jmen lidí popravených v souvislosti s pomocí při přípravě útoku. Objekty označené názvem ulice v češtině a v němčině a číslem popisným i orientačním jsou v jednotlivých oddílech průvodce číslovány a vyznačeny v mapách, které oddílům předcházejí. Text doprovází řada

Stav

Dobrý

lehké oděrky na deskách

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky na deskách
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	216
Jazyk:	česky
ISBN10:	802002753X
ISBN:	9788020027535
Edice:	Průvodce
Vydání:	Druhé, doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2024 17:30
Číslo položky:	970528

O autorech

Jiří Padevět

Jiří Padevět je český spisovatel, knihkupec a nakladatel. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Za stejnou publikaci obdržel i ocenění Slovník roku 2013. Narodil se v roce 1966. Po absolvování Střední průmyslové školy zeměměřické studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Český jazyk a hudební výchova, studia však nedokončil. Roku 1988 začal pracovat jako knihkupec, od roku 2004 působí i jako nakladatel. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia. Pod jeho vedením získaly knihy nakladatelství řadu ocenění – Magnesii Literu, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cenu Josefa Hlávky, Cenu Miroslava Ivanova, aj. Jiří Padevět rozsáhle zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné v knihách Průvodce protektorátní Prahou , Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích a Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Dále publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny a dalších. V roce 2016 vyšla kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem autora Luďka Staňka Pod tíhou historie. V roce 2018 vyšla v nakladatelství Academia Padevětova publikace Průvodce stalinistickou Prahou 1948 - 1956: Místa – události – lidé. Na serveru Stream.cz, posléze na TV Seznam uvádí pořad Krvavá léta, kde diváky seznamuje s místy spojenými s nacistickou a komunistickou tyranií. V roce 2020 uvažoval o kandidatuře do Senátu za STAN v obvodu Praha 1, kandidaturu však stáhnul ve prospěch Miroslavy Němcové. Komunistický režim v padesátých letech 20. století považuje za depresivnější období než byla nacistická okupace českých zemí během druhé světové války, protože „Nepřítelem jsme byli my. Bojovali jsme sami proti sobě, což je vždycky těžší než boj proti cizímu.“ Podle Padevěta „Rodina Mašínů je symbolem českého 20. století, odboje proti totalitám a vlastně připomenutím toho, na ...

Více od autora