Anna Benešová, Marie Šalková, Richard Repka, Jan Sládek, Iva Benešová-Veselá
Angličtina 3 : pro 3. ročník středních škol

1986 | Státní pedagogické nakladatelství

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	196
Jazyk:	česky , anglicky
Edice:	Učebnice pro střední školy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 1. 2026 15:24
Číslo položky:	1538245

O autorech

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Více od autora

Jan Sládek

Jan Sládek byl český malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog. Narodil se v rodině Jana Sládka , kancelisty horního úřadu a jeho manželky Františky, rozené Trnkové . Jan Sládek vystudoval v letech 1921–1925 Obchodní akademii v Ostravě, umělecké vzdělání získal v malířském ateliéru Patrika Ungermanna. V Ostravě působil jako malíř a grafik a také jako organizátor kulturního života. Byl též pedagogem na zlínské Škole umění. V jeho volné tvorbě, které se věnoval do konce 50. let, se objevuje sociální tematika a vliv kubismu. Po skončení druhé světové války se přesunul do Prahy a kromě ilustrování knih se věnoval především scénografii. V letech 1945–1979 pracoval jako scénograf Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze . Postupně se stal jedním z předních osobností české scénografie a řadí se k zakladatelům moderního scénografického projevu.

Více od autora