Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Otakar Vočadlo
Anglické listy Karla Čapka

Otakar Vočadlo
Anglické listy Karla Čapka

1975 | Nakladatelství Academia

Vočadlovy „Anglické / listy Karla Čapka“ jsou dokumentárne cennou vzpomínkovou knihou, která jistě zaujme a potěší široký okruh čtenářů Čapkova díla.

Jádro knihy tvoří u nás dosud neznámé a nepublikované dopisy a lístky K. Čapka adresované O. Vočadlovi a Vočadlovo líčení Čapkova pobytu v Londýně a společné jeji…ch cesty po Anglii a Skotsku . Kromě těchto dopisů jsou zde publikovány i některé dopisy z Čapkovy korespondence s významnými britskými spisovateli a kulturními pracovníky .

K. Čapek a O. Vočadlo měli společné literární a kulturní zájmy: O. Vočadlo byl zejména v době svého pobytu v Londýně nadšeným a obětavým kulturním informátorem i spolupracovníkem K. Čapka a staral se také pečlivě o propagaci, překlady a vydávání některých Čapkových knih v Anglii i o inscenaci některých Čapkových dramat.

Vyprávění o společné cestě po Velké Británii ukazuje, jak asi vznikaly proslulé Čapkovy „Anglické listy“, ukazuje osobitý Čapkův vztah ke krajině, k uměleckým památkám, k všednímu dennímu životu, k lidem.

Ze světa literatury přináší mnoho živých postřehů a zajímavostí líčeni Čapkova společensky rušného pobytu v Londýně: je tu podrobně popsáno slavnostní zasedání Penklubu, oživuje tu řada proslulých osobností anglické literatury i divadla. Podrobně je vylíčena Čapkova osobní návštěva u H. G. Wellse a u G. B. Shawa, kterých si Čapek zvláště cenil a s nimiž se teď i osobně spřátelil. Už tehdy těšilo se v literárních kruzích Čapkovo dílo značné úctě a svým vystupováním si K. Čapek získal i mnoho osobních sympatii.

Kapitola o Čapkově korespondenci s anglickými spisovateli navazuje časově na Čapkův návrat z Anglie a rozebírá zejména tendenční maďarskou protičeskoslovenskou propagandu, která si hleděla získat i anglickou spisovatelskou obec. Na tuto lživou propagandu Čapek už od r. 1927 aktivně reagoval: ukázkou toho je Čapkův dopis adresovaný G. K. Chestertonovi a Shawův dopis adresovaný Čapkovi.

Knihu uzavírá kapitola o Čapkově anglické četbě, kde autor zkoumá vliv anglické literatury na vlastní literární tvorbu K. Čapka.

Doplňkem a oživením textu je bohatá obrazová dokumentace, zčásti u nás dosud nepublikovaná. Pro zajímavost bylo zařazeno i několik kreseb z Čapkových „Anglických listů“, které jsou tu většinou konfrontovány s fotografickým záběrem příslušného objektu. Vočadlovy „Anglické / listy Karla Čapka“ jsou dokumentárne cennou vzpomínkovou knihou, která jistě zaujme a potěší široký okruh čtenářů Čapkova díla.

Jádro knihy tvoří u nás dosud neznámé a nep…ublikované dopisy a lístky K. Čapka adresované O. Vočadlovi a Vočadlovo líčení Čapkova pobytu v Londýně a společné jejich cesty po Anglii a Skotsku . Kromě těchto dopisů jsou zde publikovány i některé dopisy z Čapkovy korespondence s významnými britskými spisovateli a kulturními pracovníky .

K. Čapek a O. Vočadlo měli společné literární a kulturní zájmy: O. Vočadlo byl zejména v době svého pobytu v Londýně nadšeným a obětavým kulturním informátorem i spolupracovníkem K. Čapka a staral se také pečlivě o propagaci, překlady a vydávání některých Čapkových knih v Anglii i o inscenaci některých Čapkových dramat.

Vyprávění o společné cestě po Velké Británii ukazuje, jak asi vznikaly proslulé Čapkovy „Anglické listy“, ukazuje osobitý Čapkův vztah ke krajině, k uměleckým památkám, k všednímu dennímu životu, k lidem.

Ze světa literatury přináší mnoho živých postřehů a zajímavostí líčeni Čapkova společensky rušného pobytu v Londýně: je tu podrobně popsáno slavnostní zasedání Penklubu, oživuje tu řada proslulých osobností anglické literatury i divadla. Podrobně je vylíčena Čapkova osobní návštěva u H. G. Wellse a u G. B. Shawa, kterých si Čapek zvláště cenil a s nimiž se teď i osobně spřátelil. Už tehdy těšilo se v literárních kruzích Čapkovo dílo značné úctě a svým vystupováním si K. Čapek získal i mnoho osobních sympatii.

Kapitola o Čapkově korespondenci s anglickými spisovateli navazuje časově na Čapkův návrat z Anglie a rozebírá zejména tendenční maďarskou protičeskoslovenskou propagandu, která si hleděla získat i anglickou spisovatelskou obec. Na tuto lživou propagandu Čapek už od r. 1927 aktivně reagoval: ukázkou toho je Čapkův dopis adresovaný G. K. Chestertonovi a Shawův dopis adresovaný Čapkovi.

Knihu uzavírá kapitola o Čapkově anglické četbě, kde autor zkoumá vliv anglické literatury na vlastní literární tvorbu K. Čapka.

Doplňkem a oživením textu je bohatá obrazová dokumentace, zčásti u nás dosud nepublikovaná. Pro zajímavost bylo zařazeno i několik kreseb z Čapkových „Anglických listů“, které jsou tu většinou konfrontovány s fotografickým záběrem příslušného objektu.

Vyberte kus s kódem LETO26: 10 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 10 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně
Stav Dobrý Popsaná předsádka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Oldřich Hlavsa
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	372
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Prameny k dějinám české literatury
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2022 9:46
Číslo položky:	460433

O autorovi

Otakar Vočadlo

Otakar Vočadlo byl český pedagog, lingvista, anglista a amerikanista. Narodil se v Klatovech na náměstí v domě č. 154, kde jej dosud připomíná pamětní deska. Jeho otec Vilém Vočadlo byl profesorem klatovského gymnasia, dědeček Jan Wočadlo byl v Praze oficiálem zemského soudu a na Vyšší dívčí škole vyučoval francouzštinu. Po studiu na klatovském gymnáziu odešel do Prahy, kde v letech 1914–1921 vystudoval anglickou a slovanskou filologii a filozofii na filozofické fakultě Karlovy univerzity. 21. května 1921 obhájil disertační práci s titulem Anglická kritika shakespearská a Hamlet. V letech 1922–1928 působil na Ústavu slovanských studií Londýnské univerzity. V letech 1933–1938 založil a budoval katedru anglistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také jmenován profesorem anglického jazyka a literatury. Od roku 1939 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze. Během II. světové války 1942–1945 byl vězněn v koncentračních táborech . V roce 1949 byl z politických důvodů z Univerzity Karlovy propuštěn a rehabilitace se dočkal až na sklonku života v roce 1968. Za svého života příležitostně přednášel také na řadě amerických univerzit, kde zdůrazňoval význam studií slavistiky. Byl důvěrným přítelem Karla Čapka a také jeho průvodcem po Anglii. Místem jeho posledního odpočinku se stala rodinná hrobka v Klatovech.

Více od autora