Michal Mareš
Policejní šťára + Anděličkářka - SVÁZÁNO V JEDNOM SVAZKU

1922 | Nakladatelství Večernice, Václav Vortel

Obsažené svazky:

Anděličkářka, stručný román 1922 (67 s.)
Policejní šťára, črty 1922 (81 s.)

Stav

Mírně opotřebená

vazba prasklá, zkosený hřbet, drží pohromadě

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba prasklá, zkosený hřbet, drží pohromadě
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	67 + 81
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Špála, L Süss
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 1. 2026 11:32
Číslo položky:	1534464

O autorovi

Michal Mareš

Michal Mareš, vlastním jménem Josef Mareš, byl český spisovatel, básník a novinář. Vyrůstal v kontaktu s anarchistickým hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol Rakouska-Uherska za svůj protest proti popravě španělského anarchistického teoretika Francesca Ferrera. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se v období první republiky věnoval jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt a také na svých studijních cestách v Evropě a v Africe. Vstoupil také do KSČ a spolupracoval s Rudým právem. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, znal se například s Jaroslavem Haškem , Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Maxem Brodem, Franzem Kafkou i Egonem Ervínem Kischem. V polovině května roku 1945 byl na základě omylu zatčen NKVD , který třikrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Revolučních gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování Sovětského svazu a jeho spojenců ve Sboru národní bezpečnosti. Rudé právo jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů Peroutkova týdeníku Dnešek. Psal také o poměrech v pohraničí – o rabování a rozkrádání majetku po Němcích, o účasti úředníků a příslušníků SNB na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem gestapistické metody pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl za to nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byl na počátku roku 1947 vyloučen. Po únoru 1948 byl zatčen a koncem roku 1948 na základě absu...

Více od autora