Xenofón
Anabaze

1974 | Nakladatelství Odeon

Kýrova cesta vzhůru , zkráceně Anabáze, je Xenofóntovo nejznámější a nejvíce oceňované dílo. Líčí osudy výpravy 13 000 řeckých žoldnéřů do nástupnické války v Persii a zejména jejich zpáteční pochod . Osudy výpravy z roku 401 př. n. l. vznikaly patrně až ve Skilluntě po roce 386 př. n. l. podle předběžných poznámek a d…okončeny byly roku 377 př. n. l. Popis událostí je velmi čtivě a srozumitelně podán v chronologickém uspořádání. Ve snaze dodat svému dílu objektivity píše Xenofón ve třetí osobě, podobně jako jiní starověcí autoři. Dílo bylo dokonce původně vydáno pod jménem Themistogena Syrakúského. Přesto se však autor místy dopustil přílišného vyzdvihování svého vlastního významu nad ostatní velitele; snad jej k tomu vedly aktuální politické okolnosti v době vzniku díla. Kniha byla vysoce ceněna již ve starověku. Alexandr Veliký ji v počátcích tažení proti Persii používal jako příručku o tamních krajích, ceněna byla též Římany a nechal se jí inspirovat i Gaius Iulius Caesar. V pozdější době byla rozdělena do sedmi částí a doplněna vsuvkami, které jsou však rozpoznány. Kýrova cesta vzhůru , zkráceně Anabáze, je Xenofóntovo nejznámější a nejvíce oceňované dílo. Líčí osudy výpravy 13 000 řeckých žoldnéřů do nástupnické války v Persii a zejména jejich zpáteční pochod .… Osudy výpravy z roku 401 př. n. l. vznikaly patrně až ve Skilluntě po roce 386 př. n. l. podle předběžných poznámek a dokončeny byly roku 377 př. n. l. Popis událostí je velmi čtivě a srozumitelně podán v chronologickém uspořádání. Ve snaze dodat svému dílu objektivity píše Xenofón ve třetí osobě, podobně jako jiní starověcí autoři. Dílo bylo dokonce původně vydáno pod jménem Themistogena Syrakúského. Přesto se však autor místy dopustil přílišného vyzdvihování svého vlastního významu nad ostatní velitele; snad jej k tomu vedly aktuální politické okolnosti v době vzniku díla. Kniha byla vysoce ceněna již ve starověku. Alexandr Veliký ji v počátcích tažení proti Persii používal jako příručku o tamních krajích, ceněna byla též Římany a nechal se jí inspirovat i Gaius Iulius Caesar. V pozdější době byla rozdělena do sedmi částí a doplněna vsuvkami, které jsou však rozpoznány.

Stav

Dobrý

obálka lehce zašlá, nalapený štítek na hřbetu, jinak v pořádku

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, jinak v pořádku
Poznámka:	obálka František Muzika
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	266
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Šonka
Edice:	445. svazek ed. 445. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Světová četba (Svoboda, SNKLHU, Odeon) (445.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2023 11:19
Číslo položky:	473317

O autorovi

Xenofón

Xenofón byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák. Protože zastával monarchistické názory a obdivoval Spartské zřízení, byl vypovězen z Athén. V roce 401 př. n. l. se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího do nástupnické války v Persii. O této výpravě napsal své nejznámější dílo Anabáze . Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech O Kýrově vychování, Hierón a Agésilaos, ke Spartě pak v díle Spartská ústava. Filosofické spisy Obrana Sókratova a Vzpomínky na Sókrata jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi. S malým úspěchem navázal dílem Hellénika na historika Thúkýdida. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou ekonomie nebo jezdectví , O státních příjmech a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén. Po Xenofónovi je pojmenován kráter Xenophon na odvrácené straně Měsíce. Xenofón pocházel z bohaté athénské rodiny, patřící do Ercheiského dému. Jeho otec se jmenoval Gryllos a byl bohatým jezdcem. V mládí se zapojil do posledních střetnutí peloponéské války jako kavalerista. Možná bojoval i v bitvě u Arginús. V té době se seznámil s athénským filosofem Sókratem a stal se jeho posluchačem. Během oligarchické „Vlády třiceti“ působil ve skupině jezdců, o něž se tento režim opíral. Ve svých Řeckých dějinách se zmiňuje o krutých činech tohoto oddílu. Díky tomuto a svým konzervativním názorům byl však po svržení této vlády a obnovení demokracie donucen Athény opustit. Roku 401 př. n. l. přijal pozvání svého přítele Proxena, který v té době v Řecku verboval žoldnéřské vojsko, a připojil se společně s asi 1...

Více od autora