Karel Krejčí
A.M. Tilschová

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Studie sleduje vývoj autorčiny literární činnosti a společenské i umělecké vlivy, ze kterých její dílo vyrůstalo. Rozebírá podrobně tematický okruh postav románů a povídek, líčících osudy příslušníků starých měšťanských rodin a měšťanské inteligence až k hornickému románu "Haldy". Studie sleduje vývoj autorčiny literární činnosti a společenské i umělecké vlivy, ze kterých její dílo vyrůstalo. Rozebírá podrobně tematický okruh postav románů a povídek, líčících osudy příslušníků …starých měšťanských rodin a měšťanské inteligence až k hornickému románu "Haldy".

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	105 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Postavy a dílo. Česká řada
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2024 15:4
Číslo položky:	1042764

O autorovi

Karel Krejčí

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Více od autora