Miroslav Lamač
Alois Fišárek

1961 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Převážně obrazová, kritickou úvodní studií vybavená monografie o českém malíři, předním představiteli umělecké generace, která vstupovala do českého umění kolem roku 1930 a ve svém díle se musela vyrovnávat s řadou nových směrů i převratů uměleckých, politických a společenských. Fišárek byl za svá dekorativní díla vyzn…amenán Velkou cenou a zlatou medailí na Světové výstavě v Bruselu. Převážně obrazová, kritickou úvodní studií vybavená monografie o českém malíři, předním představiteli umělecké generace, která vstupovala do českého umění kolem roku 1930 a ve svém díle se musela vyro…vnávat s řadou nových směrů i převratů uměleckých, politických a společenských. Fišárek byl za svá dekorativní díla vyznamenán Velkou cenou a zlatou medailí na Světové výstavě v Bruselu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~
Stav Dobrý natrhnutá obálka, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	78
Jazyk:	česky
Edice:	Nové prameny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2024 13:57
Číslo položky:	819554

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora