Antonín Jaroslav Puchmajer
Almanahy Antonína Jaroslava Puchmajera

Antonín Jaroslav Puchmajer

Antonín Jaroslav Puchmajer byl český spisovatel, básník, překladatel, vlastenecký kněz a první český romista. Byl vychován v jihočeské římsko-katolické rodině jircháře Karla Puchmajera v duchu Josefínského osvícenství a ve filantropismu. Vystudoval Arcibiskupský seminář v Klementinu a filosofii na Karlově univerzitě v Praze. Po vysvěcení na kněze v únoru 1796 působil jako kaplan a posléze farář v Ktiši na Prachaticku, dále v Prachaticích, Kamenném Újezdě, v Jinonicích a v Cítolibech u Loun. V dubnu 1807 se na přímluvu Josefa Dobrovského stal farářem na šternberském panství v Radnicích u Plzně. Byl typickým představitelem první generace českých literárně činných obrozenců, vyznavačem anakreontské poezie. Přátelil se nejen s Josefem Dobrovským, obklopil se řadou dalších literátů. Spolu se Šebestiánem Hněvkovským a Vojtěchem Nejedlým založili roku 1791 Básnické sdružení v Čechách, nazývané také První novočeská škola básnická či Puchmajerova družina. Pod jeho redakcí byl roku 1795 vydán druhý almanach české poezie . Do Puchmajerova sdružení patřil i Moravan Josef Heřman Agapit Gallaš a Slováci Bohuslav Tablic a Juraj Palkovič. Význam A. J. Puchmajera spočívá více v neúnavné organizaci tohoto hnutí než ve vlastní tvorbě. Během desetitýdenního pobytu mezi Romy na šternberském panství v Radnicích u Plzně jako vůbec první Čech popsal v roce 1819 romštinu, respektive její český dialekt. Byl proslulý svou pracovitostí a jako kněz lidumil. Spolu s přítelem hrabětem Kašparem ze Šternberka se zasloužil o pozvednutí městečka Radnice na významné kulturní centrum, v němž byl mj. v září 1818 slavnostně založen první čtenářský spolek v Čechách. Své národně obrozenecké úsilí upínal také k založení Vlastenského muzea v Praze, jehož rozkvětu se již nedožil. Zemřel v Praze roku 1820 ve věku 51 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Na jeho práci ...